Soči - Setkání prezidentů Ruska a Spojených států Vladimíra Putina a George Bushe nevyřešilo rozpory kolem amrické protiraketové obrany v Evropě.
V Soči, kde rád a často trávil dovolenou Stalin, se jako hlavy států sešli téměř jistě naposledy. Putin končí ve funkci v květnu, Bush v lednu příštího roku.
A zatímco Putin se ještě může stát v budoucnosti znovu prezidentem, Bush už nikoliv.
Nesouhlasíme, zopakoval Putin
Putin dnes zopakoval, že Moskva nesouhlasí s rozhodnutím USA postavit v České republice a Polsku prvky protiraketového systému, ale oceňuje opatření, které Spojené státy navrhly, aby rozptýlily ruské obavy.
V deklaraci, která byla dnes přijata v Soči při setkání prezidentů USA a Ruska George Bushe a Vladimira Putina, dále stojí, že obě země po dnešní schůzce zintenzivní dialog o spolupráci v oblasti protiraketové obrany.
"V našem principiálním vztahu k americkým plánům nenastaly žádné změny, řekl na společné tiskové konferenci Putin a dodal, že americký prezident se upřímně snaží tento problém vyřešit.
Putin dodal, že ruské obavy může zmírnit trvalá přitomnost ruských expertů na základnách v Česku a Polsku.
Bush na stejné tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy a Rusko chtějí ve spolupráci s Evropou vytvořit společný systém umožňující reagovat na strategické hrozby.
Vztah vůdců dvou velmocí měl sestupnou úroveň. Začali jako blízcí spojenci, kteří si důvěřují. Končí jako lidé, kteří se hádají, ovšem slušně a s cílem neurazit toho druhého.
Studená válka skončila
Moskva a Washington se totiž v poslední době nápadně neshodují. V nezávislosti Kosova, protiraketové obraně, postoji k Íránu, rozšíření NATO, hodnocení politického vývoje v Rusku.
Bush slibuje, že poslední prezidentská schůzka s Putinem nebude ani pro jednoho z nich hořká.
"Nechovám žádnou animozitu k Putinu. Jedu mu do Soči říci, že studená válka skončila a Rusko není naším nepřítelem. Sedneme si a povedeme otevřenou debatu," řekl americký prezident tento týden na summitu NATO v Bukurešti.
Oba muži se poprvé setkali v červnu 2001. Tehdy Bush prohlásil, že Putinovi "nahlédl do duše" a věří mu.
Kritici v USA mu tuto větu do dneška často předhazují, protože podle nich byl prezident naivní a neodhadl, že Putin začne v Rusku likvidovat demokracii a povede asertivní zahraniční politiku, která není v zájmu Washingtonu.
Bushovi to vyčítá i republikánský kandidát na příštího prezidenta John McCain, který volal po ostřejší politice vůči Rusku a poukazoval na někdejší Putinovu kariéru v sovětské KGB.
Sblížení po 11. září
Putin však Bushe "podržel" po 11. září 2001. Vyjádřil mu podporu a povolil, aby americká armáda použila ruský vzdušný prostor a základny v Uzbekistánu a Tádžikistánu pro útok na režim Talibanu v Afghánistánu.
Bush na oplátku přivřel oči nad krvavými akcemi ruské armády v Čečensku.
Prezidenti se setkali během sedmi let celkem dvacetkrát. Víc schůzek s Busem než Putin absolvoval z cizích státníků pouze britský premiér Tony Blair.
Bush s Putinem se často scházeli i na neutrální půdě. Například ve slovinské Lublani nebo na Bratislavském hradě.
Jedním z témat na setkání v Soči byl i radar v Česku. foto4
Podle ruských médií byla dohoda blízko a Kreml měl dát projektu nakonec zelenou. Hovořilo se však o čtyřech ruských podmínkách.
Tou první je možnost pravidelné kontroly českého radaru i polské základny ruskými experty.
Polsko zatím bez raket?
Druhou je odklad namontování raket do sil uvnitř polské základny až do doby, než se objeví jasné a nezpochybnitelné raketové nebezpečí pro Evropu či USA.
Třetí je omezení možností radaru tak, aby nemohl sledovat ruský vzdušný prostor.
A konečně čtvrtou podmínkou je, aby USA přestaly podporovat vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO. Na summitu v Bukurešti ale Bush konstatoval, že na handl "rakety za Ukrajinu" nepřistoupí a obě věci nehodlá spojovat.
