Bukurešť - Daleko více než debaty o americkém protiraketovém štítu nás pálí plán rozšíření NATO o státy někdejšího Sovětského svazu, přesto jsme spokojeni.
Tak by se dalo přeložit z diplomatické řeči poselství, které v rámci summitu NATO přednesl Alianci ruský prezident Vladimir Putin.
"Přítomnost silného vojenského bloku na našich hranicích vnímáme jako přímou hrozbu," citovala agentura Reuters odcházejícího šéfa Kremlu. "Celkově jsme ale s jednáním spokojeni," dodal Putin poté, co v rámci Rady NATO hodinu a půl debatoval s lídry z Evropy i USA.
"Buďme přátelé, pánové," řekl Putin ve svém vůbes posledním velkém vystoupení na zahraniční půdě.
"Naše obavy o bezpečnost byly vyslyšeny," doplnil.
Generální tajemník Aliance Jaap de Hoop Scheffer sice také označil jednání za "konstruktivní", zároveň ale poněkud nediplomaticky dodal: "Naše názory se jemně řečeno neshodují".
Také český prezident Václav Klaus pak novinářům potvrdil, že Putin se o radaru překvapivě vůbec nezmínil.
Aliance nicméně od Putina získala dlouho vyjednávaný ústupek. Kreml kývl na transporty nevojenského materiálu přes své území a NATO tak získá lepší zásobování pro téměř 50 tisíc vojáků působících v rámci afghánské mise ISAF.
Bushe ale čeká s Putinem ještě klíčové jednání o víkendu v černomořském letovisku Soči. A podle prvních reakcí ruských diplomatů ze summitu NATO bude mít americký prezident co vysvětlovat.
Kreml je totiž znepokojen Bushovým vehementním prosazováním kandidatury Ukrajiny a Gruzie do Severoatlantické aliance, které ale nakonec spojenci odmítli. Proti se postavilo zejména Německo a Francie, zatímco Česko by naopak Ukrajince v NATO přivítalo.
"Kultura hledání řešení na základě zvažování národních zájmů vzala za své," citovala agentura AFP Sergeje Rjabkova, šéfa evropského oddělení ruského ministerstva zahraničí.
