Londýn - Půjdu do toho. Takový vzkaz vůbec poprvé poslal bývalý britský premiér Tony Blair Evropě v otázce, zda by přijal kandidaturu na post "prezidenta" EU.
Tak se neoficiálně říká funkci předsedy rady ministrů EU, s kterou počítá Lisabonská smlouva, jež nahrazuje zkrachovalý projekt Evropské ústavy.
Podle anglického deníku Guardian řekl svým přátelům, že by funkci "na plný úvazek" přijal, pokud by v ní měl reálnou pravomoc ovlivňovat obrannou a obchodní politiku.
Do funkce jej navrhl francouzský prezident Nikolas Sarkozy.
Blair v současnosti působí jako společný prostředník a vyjednavač v řešení konfliktu na Blízkém východě Spojených států, Ruska, EU a Organizace spojených národů.
Funkci prezidenta zavádí Lisabonská smlouva, která je v současnosti v procesu ratifikace v jednotlivých zemí EU. Většina zemí bude smlouvu schvalovat v parlamentu.
Manželka jej podpoří, Merkelová asi ne
Blairova manželka Cherie se nechala slyšet, že bude respektovat, když se touto cestou rozhodne vydat, a že jej bude plně podporovat. Politická podpora v samotné Unii je již ale o něco komplikovanější.
Silnou pozici při volbě europrezidenta bude mít i současný šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Ten má totiž v Evropském parlamentu, jenž bude prezidenta volit, silnou autoritu. Mohl by tak být vážným Blairovým konkurentem.
Ačkoli je Blair labourista, zdráhali by se jej podpořit někteří francouzští socialisté. Ti nemohou přenést přes srdce jeho podporu válce v Iráku.
I německá kancléřka Angela Merkelová se již vyjádřila, že není přesvědčena o výhodách kandidatury bývalého britského premiéra.
Dalšími, o kom se jako o možných kandidátech na prezidentství spekuluje, jsou rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, navržený Německem, či lucemburský premiér Jean-Claude Junker.
Čtěte také:
- Blair se stal poradcem žraloka z Wall Streetu
- Sarkozy má novou práci pro Blaira. Šéfování EU
- Blair na Blízkém východě zachraňuje kanalizaci, ne mír
