Berlín - Nacismus? Nejen vyhlazovací tábory, ale také nové dálnice a rodinná politika. O pozitivních stránkách režimu německých národních socialistů je přesvědčen každý čtvrtý Němec.
Vyplývá to z průzkumu agentury Forsa, kterou si objednal německý týdeník Stern.
Vyzdvihování kladných počinů hitlerovského Německa je přitom podle sociologů přímo úměrné dosaženému vzdělání a politické orientaci.
Z respondentů, kteří absolvovali pouze základní vzdělání, nacismus zcela nezavrhuje téměř polovina (44 procent), obdobně smýšlejících lidí s maturitou je přitom jen 12 procent.
Stejný podíl částečného příklonu k nacismu je i ve skupině levicově orientovaných respondentů, v případě pravice Hitlerův režim zcela nezavrhuje téměř polovina (46 procent) všech dotázaných.
Nejméně příznivců má nacismus ve střední generaci (45-59 let), nejvíce - 37 procent - pak ve skupině respondentů nad 60 let.
"Výsledek průzkumu je otřesný a je mi z něj smutno," reagoval na anketu místopředeseda Ústřední rady židů v Německu Dieter Graumann, citovaný zpravodajským serverem Netzeitung.de. Podle něj by vláda měla reagovat jak prevencí, tak represí.
Navzdory výsledkům průzkumu ale platí, že německá společnost zůstává na veškeré snahy o rehabilitaci nacismu mimořádně cilivá. Nedávno dostala výpověď moderátorka Eva Hermanová poté, co v televizi NDR při prezentaci své knihy Princip Noemovy archy částečně pochválila výdobytky nacismu.
"Existovaly ale i věci, které byly dobré, a to jsou hodnoty, děti, jsou to matky, rodiny, pospolitost - to bylo odstraněno," řekla počátkem září Hermanová v televizní debatě.
