Hongkong - Paul Lee z Hongkongu dostal játra od popraveného čínského vězně, v Egyptě koupil Karám ledvinu pro svou sestru za 5300 dolarů a v Istanbulu nabízí Hakan jednu ze svých ledvin za 30 700 dolarů...
Přečtěte si první část reportáže o obchodu s orgány ZDE
Islámábád - Pákistán, kde není obchod s lidskými orgány nezákonný, se pak podle výkonného ředitele Pákistánské ledvinové nadace Džaffara Nakvího mění v jakýsi "ledvinový bazar".
Žádný ověřený údaj o počtu cizinců přijíždějících do této země pro nové ledviny neexistuje. Nakví ale uvádí, že jen v Láhauru se nachází 13 transplantačních center, která loni provedla více než 2000 transplantací zakoupených ledvin.
Pacienti, většinou z Evropy, Saúdské Arábie a Indie, podle něj platí za novou ledvinu asi 500.000 rupií (8.500 dolarů). Dárcům je z této částky vypláceno 300 až 1.000 dolarů a mnohdy nemají po operaci žádnou lékařskou péči.
V některých případech se zákroky provádějí bez souhlasu dárce. V květnu policie zatkla devět pachatelů, z toho čtyři lékaře, kteří unášeli lidi, podávali jim omamné látky a pak jim vyoperovávali ledviny za účelem transplantace.
V parlamentu leží návrh zákona, jenž má tento obchod zakázat. Mocná lobby, která si přeje jeho zachování, se však snaží prosadit možnost bezplatného darování ledviny nepříbuzné osobě.
Taková klauzule umožňující "altruistické" dárcovství orgánů ale podle Nakvího povede k tomu, že obchod s orgány bude pokračovat a dárci budou dostávat platby tajně.
Kam pro orgány? Do chudého Egypta
Příběhy lidí prodávajících vlastní orgány, obzvláště ledviny, nejsou ničím neobvyklým ani v Egyptě, kde více než 30 procent ze 73 milionů obyvatel žije pod hranicí chudoby.
Karám, který si nepřál zveřejnit své příjmení, protože obchod s orgány je v této zemi nezákonný, prozradil, že mu trvalo pouhých 15 dní, než zajistil ledvinu pro svou sestru, které ta její selhala.
Jistý lékař mu prý sehnal muže ochotného prodat svou ledvinu za 30.000 egyptských liber (5.300 dolarů).
"Odměna pro lékaře činila 5.000 liber. Peníze pro něj i poplatek pro nemocnici přitom byly strženy z částky určené pro 'dárce'," uvedl Karám.
Lékaři podle něj obvykle pomáhají hledat lidi svolné k prodeji vlastních orgánů mezi svými pacienty.
Abdel-Kádir Hegazy, předseda disciplinární komise egyptské lékařské komory, uvedl, že v egyptských zákonech není stanoven jasný trest pro osoby podílející se na nezákonných transplantacích, takže lékaři mohou svůj prohřešek snadno opakovat.
"Zákon říká, že obchod s orgány je protiprávní, ale nestanovuje konkrétní trest. U nás v komoře jsme mnoha lékařům pozastavili činnost a zavřeli jim praxi, avšak oni se odvolali k soudu a získali licenci zpátky," sdělil Hegazy agentuře Reuters.
"Je to mrzutá a politováníhodná situace. Dělají to věhlasní lékaři a profesoři. Jsou to bohatí lidé, ale přesto to dělají, protože nemají žádné morální hodnoty."
Komora prosazuje zákonnou úpravu, která by transplantace orgánů regulovala. Návrh počítá s vysokými pokutami a nepodmíněnými tresty pro osoby, které se na obchodu s orgány podílejí, a také se zákazem transplantací mezi lidmi s odlišným státním občanstvím.
Návrh však už několik let leží v parlamentu. Lékaři a nejvyšší muslimští náboženští vůdci totiž mezi sebou vedou spor, zda islám umožňuje transplantace orgánů v případě klinických úmrtí.
V Turecku darují orgány mladí
V Turecku zase studenti, nezaměstnaní mladí muži a otcové snažící se uživit rodinu zveřejňují na internetu inzeráty, v nichž nabízejí k prodeji své ledviny a neopomínají přitom uvést, zda a kolik pijí a kouří a jakou mají krevní skupinu.
Tito potenciální dárci tvrdí, že je o jejich orgány zájem v Německu, Izraeli i Turecku, přičemž požadovaná cena dosahuje až 50.000 tureckých lir (38.760 dolarů).
Hakan, sedmadvacetiletý pracovník istanbulské bezpečnostní agentury, který má dvě děti a také on požádal pouze o zveřejnění křestního jména, prozradil agentuře Reuters, že obdržel pět nebo šest nabídek z Turecka a Německa.
Kupci mu nabízeli 10.000 až 15.000 lir (11.600 dolarů), ale on žádá 40.000.
"Samozřejmě je to děsivé, ale nic jiného se dělat nedá," prohlásil a dodal, že manželce o svém záměru neřekl, protože ví, že by měla námitky.
"Dělám to kvůli své rodině. Kdybych byl sám, bylo by to jedno. Mám dvě děti. Nic jiného pro ně udělat nemůžu."
