Živě: Přehrada zatopí vzácné kulturní dědictví

Roman Staněk
28. 5. 2007 0:00
Obří projekt na východě Turecka znepokojuje archeology
Historický skvost, kurdské město Hassankeyf asi zatopí voda. Protesty aktivistů zřejmě nepomohou
Historický skvost, kurdské město Hassankeyf asi zatopí voda. Protesty aktivistů zřejmě nepomohou | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Hassankeyf (Od našeho zpravodaje) - Tisíce let staré jeskynní městečko Hassankeyf na východě Turecka je historickým skvostem. V dobách dávné Mezopotámie bylo významným obchodním centrem, ubránilo se byzantské, muslimské a dlouhou dobu také osmanské invazi.

Jenže teď díky megalomanskému projektu přehradního systému do pěti let skončí utopeno ve vodách řeky Tigris. Skončí tedy svou existenci ve vodách, které pro něj po staletí znamenaly zdroj života.

Už 50 let existuje plán stavby 22 obrovských přehrad a vodních elektráren na Eufratu a Tigridu. Nádrž Ilisu, která by z nich měla být největší co do objemu vody, je ta, jež pohřbí také Hassankeyf.

Prohlédněte si fotogalerii z Hassankeyfu a dozvíte se více informací

Vláda argumentuje, že přehrada zlepší život obyvatel chudého kurdského regionu, protože přinese nová pracovní místa a zajistí všem obyvatelům vodu a elektrickou energii.

Jenže odpůrci tvrdí, že vodní dílo zničí bohaté přírodní a kulturní dědictví a zasáhne do života 50 000 obyvatel, kteří se budou muset přestěhovat.

Už před 35 lety byli lidé vyzváni, aby opustili svá obydlí v jeskyních. Ta vybudovali jejich dávní předci před více než 9000 lety. Přestěhovali se do nového města, které leží nedaleko odsud.

Zatímco ve městě žije přes 3 000 obyvatel, v jeskyni teď, v roce 2007, žijí už pouze dvě rodiny. Do svého domu ve skále se musí dostávat po schodech vytesaných v kameni. Ze zápraží je nádherný výhled na město s obrovským minaretem i na majestátnou řeku.

Příbytek má zavedenou elektřinu, ale není tu kanalizace ani vodovod. Vodu lidé dováží na oslu nebo nosí ručně. Nedaleko na skalním výběžku se tyčí pevnost z 13. století, o kousek dál jsou zbytky ještě staršího bazaru a také mešity.

Hassankeyf není první

Přehrada Ilisu
Autor fotografie: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Přehrada Ilisu

  • Přehrada na řece Tigris, 45 km od hranic Turecka a Sýrie
  • Výška hráze 135 metrů, šířka 1820 metrů
  • Předpokládaný výkon elektrárny: 3,833 miliard kWh
  • Přehrada bude naplněna 11 miliardami kubíků vody
  • Zatopená oblast: 313 km2
  • Výstavba začala 2006, předpokládané ukončení stavby do roku 2013
  • Kritikové varují, že přehrada zatopí významná archeologická naleziště

Pod vodou už skončilo jiné město, ojedinělý komplex antických památek Zeugma-Belkis. Voda například zatopila vilu pocházející z dob kolem počátku našeho letopočtu.

Historikové před zatopením zachránili mnoho fresek, mozaik, sloupů a dalších pokladů. Mnoho dosud stále neobjevených památek však bylo ztraceno pod vodní hladinou.

Podobný osud může postihnout také Hassankeyf. Zatímco fresky lze přemístit, více než 6000 jeskynních komor vytesaných ve skále přesunout nelze. Podle aktivistů za záchranu Hassankeyfu bude také zatopeno 300 archeologických nalezišť.

Někteří vědci, jako britská archeoložka Maggie Ronaynová, přehrady označují jako "zbraně hromadného kulturního ničení" a upozorňují, že pouze 20 procent oblasti bylo prozkoumáno.

Podobný osud jako Hassankeyf čeká také kurdskou vesnici Kateppe. V ní byly nalezeny pozůstatky pevnosti z římského období, křesťanský kostel a také důkazy prehistorického osídlení.

Evropsko-turecký projekt

Turecká armáda hlídá turisty před bojovníky z Kurdské strany práce. Ta však daleko častěji útočí na západě země, v letoviscích u Středozemního moře nebo ve velkých městech, jako je Istanbul, Ankara nebo Izmir.
Turecká armáda hlídá turisty před bojovníky z Kurdské strany práce. Ta však daleko častěji útočí na západě země, v letoviscích u Středozemního moře nebo ve velkých městech, jako je Istanbul, Ankara nebo Izmir. | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Vláda plánuje postavit zcela nové město, do kterého přestěhuje obyvatele Hassankeyfu a mnoho památek, které budou ze zátopové oblasti převezeny, vystaví v novém muzeu.

Jenže o realizaci tohoto projektu pochybuje mnoho neziskových organizací a dokonce i samotní zahraniční investoři. Projekt má totiž finanční problémy.

Na stavbě by měly spolupracovat společnosti z Velké Británie, Rakouska, Švýcarska a Německa. Některé z nich však právě kvůli kulturnímu a ekologickému dopadu stavby možná ve spolupráci nebudou pokračovat.

Slavnostního zahájení stavby se loni v srpnu zúčastnil také premiér Recep Tayyip Erdogan. Pokud vše půjde podle plánu ministerstva energetiky, stavba by měla být dokončena nejpozději v roce 2013.

Zatímco Turecko se za pět let začne radovat, že zajistilo svým obyvatelům více elektrické energie, svět přijde o významné kulturní dědictví, o další článek řetězu vývoje lidského rodu, aniž by byl pořádně prozkoumán a zdokumentován.

 

Právě se děje

Další zprávy