Že se bude Německo snažit rozhýbat hodně věcí najednou. Evropskou ústavu, postoj ke globálnímu oteplování a také vytvoření podmínek pro vznik společné evropské armády.
Merkelová: Začněme už
Právě o tomto kontroverzním projektu se znovu hovořilo na berlínských oslavách padesátin Evropské unie. Merkelová potvrdila, že Německo se hodlá stát hybnou silou při vytvoření společných námořních sil Evropské unie.
A ty by se měly stát základem budoucí společné evropské armády.
Pod vlajkou unie sice dnes působí na mnoha místech světa mírové jednotky, ale ty jsou stále rozděleny podle zemí.
"Musíme konečně učinit první kroky k vybudování společné evropské armády," uvedla kancléřka v rozhovoru pro deník Bild.
Podle jejích představ by námořní síly měly zpočátku za cíl boj proti pašování a pirátství na moři a také by byly nasazovány v případě potřeby rychlého dodání humanitární pomoci pro oběti živelních katastrof.
Němci chtějí, aby plán na vytvoření společného námořnictva byl hotov do konce příštího roku.
V Severním moři už se dokonce podle agentury Reuters uskutečnilo jakési minicvičení, na kterém lodě z Francie, Německa, Belgie a Finska společně trénovaly zásah proti nepřátelskému nebo pašeráckému plavidlu.
"Diskuse je teprve v počátcích," uvedl pro Reuters jeden z evropských diplomatů.
České republiky se vzhledem k její geografické poloze přirozeně formování společných námořních jednotek příliš týkat nebude.
Námořní síly mají být dalším krokem k evropské armádě poté, co se již formují malé skupiny složené vždy z vojáků několika států a připravené zasáhnout téměř kdekoli ve světě během několika dnů.
Příkladem je takzvaná Nordic Battle Group, složená ze Švédů, Finů, Estonců a Norů (ti ovšem nejsou členy EU), která má být připravena do akce už na začátku příštího roku.
Merkelová v těchto krocích vidí naplňování vize společné evropské armády. Na dotaz Bildu, co považuje za úkoly Evropské unie v dalších padesáti letech její existence, odpověděla: "Musíme se přiblížit k vytvoření jednotné evropské armády."
Je NATO partnerem, či konkurencí ?
Věc má ale problém. Je tady totiž ještě Severoatlantická aliance. A zatímco podle Němců by armáda EU mohla koexistovat vedle NATO, například Polsko si to nedokáže představit.
Znovu se tak projevuje rozpor mezi těmi, kdo chtějí těsnou spolupráci Evropy s USA a naopak těmi, kteří si chtějí partnera na opačném konci Atlantiku držel dál od těla.
Polsko a většina nových členských zemí patří do prvního tábora. Polský prezidenz Lech Kaczyński vloni navrhl společnou evropskou armádu o síle sto tisíc mužů, ovšem pod hlavičkou NATO a také s jasným cílem bojovat proti terorismu a hrozbám vůči Západu.
Na to ale neslyší například šéf německých sociálních demokratů Kurt Beck. "Namísto následování Spojených států by se jim měla Evropská unie stát rovnocenným partnerem," uvedl.
Některým kritikům se nelíbí příliš dominantní role Spojených států v alianci na úkor její evropské části.
Američané výtky odmítají a poukazují na velké rozdíly mezi USA a evropskými zeměmi ve výši rozpočtu věnovaného na obranu. Ten americký je i v procentech mnohonásobně vyšší.
"Řekl bych, že nějaký zůsob propojení mezi silami EU a NATO bude zachován. Že si to východoevropští členové unie alespoň zpočátku prosadí. Ale nemyslím, že evropská armáda bude nějaká masivní vojenská síla podle vzoru USA nebo bývalého Sovětského svazu. Vše dopadne trochu skromněji, spíše se bude skládat z těch malých specializovaných skupin a jednotek," řekl Aktuálně.cz Václav Nekvapil, expert na evropskou bezpečnostní politiku z pražské Asociace pro mezinárodní otázky.
