Česko opět vstupuje do EU. V Banátu

Roman Staněk
30. 12. 2006 9:30
Rovensko (Od našeho zpravodaje) - Na Nový rok vstoupí Rumunsko do EU. Spolu s ním také dvoutisícovka banátských Čechů.
Na Štědrý den se obyvatelé Bígru společně sešli celkem třikrát - na ranní a půlnoční mši a bohužel také při pohřbu.
Na Štědrý den se obyvatelé Bígru společně sešli celkem třikrát - na ranní a půlnoční mši a bohužel také při pohřbu. | Foto: Ondřej Besperát

Staří Češi, kteří v odlehlých místech Západních Karpat u Dunaje žijí už od roku 1823, se na vstup do EU dívají skepticky. Ví, že jim unie bude dále brát jejich syny a dcery. Ti s vidinou vyššího platu odjíždí do Čech a pracují v těžkých podmínkách za malý peníz v českých chemičkách nebo na stavbách.

Jejich rodiče, často zemědělci, ví, že je uvidí jen na masopust, na Velikonoce, o posvícení a o Vánocích. Tehdy se vracejí, aby stařečkům ukázali, jak rostou vnoučata.

Budou šít podprsenky

Od ledna to budou mít Češi z Banátu s odchodem do své původní vlasti o něco lehčí.

Hlavní příčinou odchodu lidí do Čech je nedostatek práce v místě. Doly na barevné kovy v Nové Moldavě jsou od začátku devadesátých let v útlumu, letos je uzavřeli úplně. O práci za tu dobu přišlo kolem osmi tisíc lidí, mezi nimi mnoho Čechů.
Hlavní příčinou odchodu lidí do Čech je nedostatek práce v místě. Doly na barevné kovy v Nové Moldavě jsou od začátku devadesátých let v útlumu, letos je uzavřeli úplně. O práci za tu dobu přišlo kolem osmi tisíc lidí, mezi nimi mnoho Čechů. | Foto: Ondřej Besperát

Volný pohyb pracovních sil umožňuje pobývat v Česku bez trvalého pobytu, jehož vyřízení stojí nemalé peníze. O mladé české Rumuny, kteří si v Čechách vydělají více než 100 euro měsíčně - což je průměrný rumunský plat - je přitom velký zájem.

"Kdyby mladí lidé měli práci, určitě by neodcházeli. Takhle tady však brzy nezůstane nikdo," povídá ještě mírně archaickou češtinou paní Helena Balátová z Rovenska, jedné z šesti malebných českých oáz. Také její děti odjely.

"Chtěla jsem jet za nimi, ale mám ráda svůj klid. Snacha v Česku musí do práce vstávat ve tři ráno. Já se mám dobře. Mám co jíst a přes léto je tady v horách nádherně."

Společnost Člověk v tísni se snaží do Banátu přivést české firmy. Čtyřicet mladých lidí z Gerníku vyrábí ve dvou směnách měděné cívky, další desítka vyrábí v Nové Moldavě elektrokabely. Chystá se stavba pily u Rovenska. Ta by měla od léta zaměstnat dalších jedenáct místních.

"Jednáme také o tom, že by se ve Svaté Heleně začaly šít kvalitní podprsenky, o které je v Evropě velký zájem. Přece jen ty čínské mnoha ženám nesedí," říká Ivo Dokoupil, koordinátor projektů nadace Člověk v tísni v Banátu.

Peníze z EU

Banátský region patří k nejméně rozvinutým v zemi. Po vstupu do EU by měli Rumuni dávat na její rozvoj více peněz. Je jasné, že Rumunsko, bude-li schopné psát žádosti o dotace, může z EU dostat velký balík peněz. V letech 2007 až 2013 by to mohlo být více než jeden bilión korun.

Čtěte více: Rumunsko a Bulharsko vstoupí do EU
(seriál Aktuálně.cz k dalšímu rozšíření Evropské unie)

Jenže s rozvojovými projekty je to problematické. Například před dvěma lety byla postavena nová silnice do české vesnice Gerník. Stavba však byla tak nekvalitní, že po jedné zimě se z asfaltové cesty stalo torzo poseté děrami. Hrdý nápis s logem Evropské unie zůstal jako symbol toho, jak se to určitě v budoucnu už dělat nemá.

Šetrná turistika, naděje pro místní rodiny

Další nadějí pro místní rodiny je turismus. Mnoho Čechů se rádo přenese zpět do 19. století, aby alespoň trochu nasálo atmosféru starého Rakouska-Uherska.

Polovina z těchto mladých lidí dnes žije v Čechách, na Svatou Helenu přijeli jen na svátky. Před koledou se sešli u Salabů, aby se sezpívali. V pokoji bylo čtyřicet tři koledníků.
Polovina z těchto mladých lidí dnes žije v Čechách, na Svatou Helenu přijeli jen na svátky. Před koledou se sešli u Salabů, aby se sezpívali. V pokoji bylo čtyřicet tři koledníků. | Foto: Ondřej Besperát

Turisté z Čech zde mohou trávit dny na statku u místních rodin. Za pár korun dostanou světnici s obrázky svatých na zdi, se starou postelí a poctivými duchnami a plnou penzí tradiční stravy, mezi kterou patří "sárma", mleté maso s rýží zabalené v zelném listu.

Kombinace zemědělství, nových pracovních míst pro mladé a přijmy z turistiky může banátskou rodinu v Evropské unii zachránit.

Tradiční atmosféra, která se sice občas protne s dobou moderní, DVDčkami v obyvácích, Petrem Novotným, bavícím díky satelitu celou hospodu nebo peugeoty s českými poznávacími značkami, je i stále osobitá, neprofláklá ani neprvoplánová. A to se po vstupu do unie ještě pár let nezmění.

 

Právě se děje

Další zprávy