Strany současné parlamentní opozice získaly více než polovinu primátorských křesel. Staronovým primátorem Bratislavy se stal Andrej Durkovský (SDKÚ-DS a KDH), když porazil europoslankyni Moniku Flašíkovou-Beňovou (Smer-SD, Strana zelených, Slobodné fórum, SMK).
Překvapením je bezesporu nezvolení kontroverzního Jána Sloty za primátora Žiliny. Slotu, který je známý svými opileckými excesy a xenofobními prohlášeními, po šestnácti letech nahradí Ivan Harman z koalice SDKÚ-DS, KDH, SF, OKS.
Volební účast byla nízká, volební komise odhadovaly, že se nesplní přání expremiéra Dzurindy, aby přišla alespoň třetina lidí.
|
Sledovali jsme slovenské volby on line - V Rači chtěli "volit" zloději v noci |
Podle odhadů expertů z Národního demokratického institutu pro mezinárodní záležitosti na Slovensku se do čela obcí dostane více než 20 zástupců romské komunity.
"Oficiální statistiky se nevedou, tak musíme počet kandidátů zjišťovat sami," říká Tomáš Hrustič, koordinátor projektu Romské politické participace. "Z údajů, které máme, je ale jasné, že jejich počet je mnohem vyšší než loni."
Romové v politice
19 romských starostů
- V minulých komunálních volbách na Slovensku do městských a obecních zastupitelstev kandidovalo 777 Romů. Posty získalo 157 z nich. Devatenáct se stalo starostou.
- Na Slovensku letos Národní demokratický institut pro mezinárodní záležitosti (NDI) uskutečnil program na zvýšení politické participace Romů. Do kurzu se mohli přihlásit lidé od 20 do 49 let. Prošlo jimi na šedesát lidí. Přesný počet kandidátů do komunálních voleb bude znám za měsíc.
- V Česku nikdo takové údaje nesleduje. Podle odhadů není v zastupitelstvech měst víc než deset Romů. Starosta ani jeden.
- V minulosti slavila politický úspěch Romská občanská iniciativa, která vznikla v roce 1990. Do tehdejší České národní rady bylo zvoleno šest romských poslanců, do federálního shromáždění čtyři. V dalších volbách se romští politici výrazněji neprosadili.
Podle odhadů do zastupitelstev obcí kandidovalo více než tisíc Romů. Kolem 50 se jich rozhodlo ucházet se o post starosty či primátora. "Minimálně v dvaceti obcích či městech ho získají," odhaduje Hrustič.
Volby se konaly v situaci, která tu dříve nebývala. Romové v některých obcích začali tvořit většinu a chtějí vládnout.
Gustáv Bačo tomu už rozumí
Jednou takovou obcí jsou i Stráně pod Tatrami. Ze čtyř kandidátů na starostu byl favoritem Gustáv Bačo (Romská iniciativa Slovenska). Muž se základním vzděláním, který žije celý život v dřevěné chatrči v osadě za vsí. Muž, který má chuť něco změnit.
"V obci žije dvě stě gadžů, mají 30 lamp veřejného osvětlení. Nás je 1 250 a máme jich jenom osm. Proč oni mají silnice a my jen cesty?" ptá se důrazně pan Bačo. "Rok jsem byl zastupitelem, tak se toho nebojím, už tomu rozumím."
"Chci, aby všichni v osadě měli přípojku na plyn a kanalizaci," prozrazuje své plány. "Taky bych chtěl, aby si lidé mohli sami vybrat z katalogu baráčky, které chtějí a ne se stěhovat do bytovek, ve kterých nejsou spokojeni. Z EU bychom to zaplatili a nejen pro naši osadu, ale i pro ostatní v okolí."
Pan Bačo má nejen plány, ale především podporu majority.
Romové žijící v osadě už totiž tvoří většinu obyvatel a vzhledem k tomu, že minulé volby přišlo k urnám víc než 90 % z nich, lze očekávat, že právě Bačo vystřídá v čele obce muže, který byl starostou 26 let.
"Nikdo z vesnice nemá šanci být zvolen," říká teď už bývalý starosta Peter Pitoňak. "Už toto období jsem byl jediný bílý v zastupitelstvu. Trochu se proto letošních voleb bojím. O rozvoji obce bude rozhodovat člověk, který má pět tříd základní školy."
Se zastupiteli z osady vychází dobře. "Někdy to je ale složité. Například přišla nabídka na dotaci výstavby sprch a záchodů v osadě, sepsal jsem projekt a nechal odsouhlasit," popisuje starosta. "Na příštím zasedání ale řekli, že si to rozmysleli a že dotaci nechtějí, tak jsem žádost stáhl. Na dalším zasedání se pak usnesli, že ji chtějí. To už bylo pozdě."
Starosta na takové zážitky vzpomíná s rezignovaným úsměvem. "Ti lidé žijí v hrozných podmínkách, není divu, že na vedení obce nejsou připraveni," říká. "Snažil jsem se jim pomoci s bydlením i v ostatních oblastech. Víc už udělat nemůžu."
Pan Pitoňak už letos nekandiduje, o posty v zastupitelstvu se utká na 30 romských a šest neromských kandidátů.
Kde Romové budou vládnout
Obdobná situace je i v obci Jurské, kde na post starosty kandidovali tři lidé, z toho dva Romové. V obci romská komunita tvoří 98 procent obyvatel.
Jisté místo v zastupitelstvu má určitě i jeden Rom z obce Drienovce, nedaleko Košic. Tam kandiduje osm Neromů a čtyři Romové. S devítičlenným zastupitelstvem je proto jisté, že minimálně jeden z Romů se do vedení obce dostane.
V obci Bystrany tvoří Romové polovinu všech třiceti kandidátů. Ve městě mají většinu, Rom už tady byl dvakrát starostou zvolen, a nejinak tomu bude i letos.
Bystrany: tady už vládnou
Stát se ze dne na den z majority minoritou nebylo pro některé občany Bystran jednoduché a dodnes se s tím nesmířili. Pro některé to ale není nic tak zvláštního.
Na obecním úřadě v Bystranech pracuje křehká blondýnka Markéta Klapáčová. Státní finanční kontrolorka, kterou si obec zvolila ze seznamu vyškolených kandidátů.
"Nepřijde mi to zvláštní sedět na zastupitelstvu mezi deseti černými chlapy," říká. "Ze začátku jsem jim musela vysvětlovat jak hospodařit, ale dneska jsou už mnohem zdatnější."
Romové v osadě na "svého" starostu nedají dopustit. Začal s rekonstrukcí tamní bytovky, opravil cestu, zreguloval potok, získal dotace na stavbu hygienického centra, kde jsou záchody, sprchy i pračky. Obyvatelé osady je můžou za malý poplatek používat.
"Je to dobrý starosta, stará se o nás," říká jedna z žen u automatické pračky. "Tomu předešlému jsme museli platit 100 korun za vyplnění různých dokladů. To teď nemusíme." Za gadžovského starosty se odpad z osady vyvážel jednou ročně, teď každý měsíc.
Z bystranské osady v posledních letech odešlo kolem 300 lidí za prací do Velké Británie. Ti, kteří se vrátili, začali kupovat domy v obci. Ti, kteří zůstali, žijí v chudobě.
"Tak 200 lidí tu hladoví," říká starosta. "Nevím, jak jim pomoci. To by mělo vymyslet ministerstvo, ne já."
František Žiga letos sice kandiduje, ale volby už vyhrát nechce. "Vzkázal bych každému Romovi, který to chce dělat jen kvůli penězům, ať to nedělá, je to obtížná práce," říká.
Nová menšina
Některým lidem z bývalé majority leží současný starosta v žaludku. Skupina žen důchodového věku založila po minulých volbách občanské sdružení Naše budoucnost.
"Vyhrál starosta, který měl čtyři třídy základky, všichni zastupitelé jsou Romové," říká Božena Uhrinová, bývalá učitelka. "Tři dny oslavovali na diskotéce v kulturním domě, který jsme stavěli v akci Z. Židle zničili, závěsy ukradli. Najednou jsme byli v menšině."
Nešťastné členky sdružení začaly psát "na všechny strany" zoufalé dopisy. "My s vysokoškolským vzděláním se máme přizpůsobovat Romům s jejich vzděláním a hygienou?!" říká paní Uhrinová. "Všechny úřady nám odpověděly, že každý má právo volit a být volen. Nakonec sem přijel někdo z HZDS a poslal na úřad kontroly."
Projděte si články Aktuálně.cz k Romům (zpráva pokračuje pod nimi)
| Cesta z chudoby? Ukazuji ji koza Reportáž Elišky Bártové ze Slovenska | |
| Slováci už chudobu řeší, Češi začínají Srovnání přístupu obou států na vlastní oči | |
| Debata o Romech: Vystěhovat, nebo ne? Přečtěte si, jak se čtenáři Aktuálně.cz dívají na soužití s Romy a postup starosty Čunka |
Ukázalo se, že minulý starosta - Nerom, špatně zúřadoval dotaci na čističku odpadních vod a hrozí, že obec bude desítky milionů vracet.
Ženám ale spíš vadí, že nové vedení města nevychází dostatečně vstříc jejich sdružení. "Chtěly jsme mít zasedání na obecním úřadě a oni nám řekli, že si musíme dát žádost čtrnáct dní předem," rozčiluje se paní Uhrinová. "Pak nám to dovolili, ale stanovili čas - od pěti do sedmi."
Ono to jde
Některé ženy ze sdružení Nová budoucnost jsou však už dnes smířlivější. "Ani předtím to nebylo ideální," říká Marie Palenčárová. "Už jsme si vlastně zvykly. Nedávno dal starosta zregulovat potok u našeho domu, sice jsem mu to musela několikrát připomenout, ale udělal to."
Část Bystran o sdružení, které vystupuje proti starostovi, ani neví a s novým starostou nemá problém. "Není cítit, že by dělal víc pro Romy, snaží se pro obě skupiny," říká Adriana Suchá, která žije se svými dvěma dětmi v obci. "Nevidím vlastně žádný rozdíl v tom, jestli vládne Rom nebo bílý."
"Volila jsem ho, i letos," říká na adresu romského starosty mladá kontrolorka Klapáčová, rodačka z Bystran.
Výsledky v neděli
Z obav o manipulaci voleb letos vyslalo sdružení Občanské oko na 60 pozorovatelů, kteří navštívili na šedesát obcí. V předchozích letech totiž nebylo výjimkou, že si kandidáti kupovali volební hlasy Romů.
Kolik postů nakonec lidé z osad získají by mělo být jasné v neděli, kdy budou konečné výsledky voleb k dispozici.
