Agentura AFP píše, že mnozí zemědělci na východě země usoudili, že život je moc krátký na to, aby čekali tak dlouho, a vrhli se do odminování svých polí sami - mnohdy za cenu vlastního života.
Ve vesnici Cerić, kde asi 20 kilometrů od Vukovaru žije patnáct set obyvatel, traktory obdělávají úrodnou půdu, která byla ještě nedávno plná min. Tato pole, na kterých byla za srbsko-chorvatského konfliktu v letech 1991-1995 hlavní fronta, přitom nevyčistili profesionálové, ale několik statečných vesničanů.
"Když jsme se vrátili v roce 1997 domů, úřady odminovaly jen několik metrů čtverečních. Abychom měli co jíst, nezbývalo nám, než abychom se sami zbavili tohoto otráveného válečného ovoce," vzpomíná pětapadesátiletý Miroslav Kusanić, jenž patřil k prvním obyvatelům, kteří se po šestiletém životě uprchlíka vrátili do vesnice.
Na miny s vidlemi
Bez jakékoli ochrany, vyzbrojen vidlemi a chabou zkušeností z povinné vojenské služby v mládí se Kusanić tehdy pustil do práce. Krátce poté jeho rodina sázela první obilí a před domem ukládala desítky nášlapných a protitankových min.
Infobox
V SOUVISLOSTECH:
- Chorvatsko chce změnit image levné země
Speciál
Po odminování svých pozemků Miroslava napadlo, že by na své odvaze mohl vydělat. Nabídl sousedům, že jim odminuje jejich pozemky výměnou za to, že mu je na pět let ponechají k podnikání. Přistoupili na to.
"Ani pyrotechnické společnosti nezaručovaly, že pozemek bude vyčištěn na 100 procent. Proč mu tedy neumožnit obdělávat naši půdu a nepřesvědčit se tak, že je vše v pořádku," vysvětluje dvaasedmdesátiletý soused Jožo Vrselja.
"V polích, která odminoval, nebyl nikdo nikdy zraněn," ujišťuje Kusaničův dědeček, který je rád, že nyní může s rodinou obdělávat na 4000 metrů čtverečních půdy.
Odměna nebo pokuta?
Jiný vesničan řekl, že Miroslav odminoval polovinu vesnice a že stát by měl práci jeho souseda odměnit.
Podle zákona by však stát měl naopak Kusaničovi udělit pokutu až 1350 eur za porušení zákazu vstupovat na označené zaminované zóny. Úřady ale zavírají oči. V této oblasti není nic výjimečného vidět pole s kukuřicí, které se rozprostírá za cedulemi s varováním na nebezpečí min.
"Je to katastrofa! Cerić je moc špatným příkladem pro ostatní," prohlásil šéf místní odbočky Chorvatského odminovacího střediska (HCD) Dubravko Krusarovski.
Ve vesnici Cerić výbuchy min zabily nejméně dva muže a další dva zranily. Od roku 1991 takto v Chorvatsku zahynulo přes 430 lidí a přes třináct set utrpělo zranění.
500 tisíc min
Podle úřadů je nyní v zemi na 500 tisíc min, které ohrožují přes 1100 kilometrů čtverečních, tedy dvě procenta území Chorvatska. Nejvíce postižen je východ země.
Pro vyčištění veškerého území stát potřebuje 1,3 miliardy eur. HCD však dostává ročně jen asi 40 milionů eur. Vláda věří, že i s těmito prostředky a 600 specialisty, kterými disponuje, zvládne do roku 2009 nejvíce nebezpečné zóny. Vše vyčistit se však podle odhadů podaří až za třicítku let.
Krusarovski sice odsuzuje rizika, která rolníci podstupují, ale připouští, že tři roky bez incidentů obdělávaná půda, která byla původně zaminovaná, je považovaná za bezpečnou a je vyškrtnuta ze seznamu nebezpečných zón.
