Washington - Dvě vlekoucí se války a ekonomická krize vedou Američany k izolacionismu. Že by se měly Spojené státy v zahraniční politice stáhnout do ústraní a starat se především samy o sebe si myslí 49 procent obyvatel USA, nejvíce za poslední čtyři dekády.
Vyplývá to z průzkumu organizace Pew Research Center.
Většina Američanů tak nepodporuje rozhodnutí Baracka Obamy poslat dalších 30 tisíc vojáků do Afghánistánu.
Se znepokojením sledují obyvatelé USA také rostoucí vliv Číny. Čtyřiačtyřicet procent z nich se dokonce domnívá, že je to právě Čína, kdo je nejsilnější ekonomickou silou ve světě, o USA se tak vyjádřilo 27 procent. Ještě v únoru 2008 to přitom bylo 41 pro USA a 30 procent pro Čínu.
Špatná ekonomika a vlekoucí se války
"Americká veřejnost se zabývá špatným stavem ekonomiky a nesmýšlí o světě dobře," prohlásil na tiskové konferenci dle listu Christian Science Monitor ředitel Pew Research center Andrew Kohut. "Máme za sebou osm let agresivní zahraniční politiky a tento přístup byl shledán jako neúspěšný."
To podle něj vede i k tomu, že "někteří Američané se domnívají, že se stávají USA méně důležitými."
Když se v lednu 2001 ujímal funkce prezidenta USA George W. Bush, obávala se média v zemích amerických spojenců toho, že se USA chtějí stáhnout do ústraní. Bush totiž během kampaně kritizoval intervenční politiku svého předchůdce Billa Clintona.
Pak však přišlo jedenácté září a nový prezident USA začal svou "válku proti teroru" a poslal vojáky do Afghánistánu a Iráku.
Pew Research Center provádí tento průzkum každé čtyři roky. Poprvé se Američanů na jejich přístup k izolacionismu ptalo roku 1964 a tehdy se pro něj vyslovilo 18 procent dotázaných. Nynější číslo 49 procent je nejvyšší v historii průzkumu.
Ne dalším vojákům do Afghánistánu
Děje se tak v době, kdy se Barack Obama rozhodl na radu svých generálů rozšířit počet amerických vojáků působících v Afghánistánu o dalších 30 tisíc a navýšení 10 tisíc mužů žádá i od svých spojenců.
Pouhých 32 procent Američanů se však domnívá, že je tato taktika správná. Čtyřicet procent by naopak uvítalo, kdyby Obama počet vojáků snížil. Devatenáct procent si myslí, že by bylo nejlepší nechat velikost amerického kontingentu tak, jak je. Osm procent neví.
"Svědčí to o tom, že prezidentova plachetnice míří do míst, kde panuje bezvětří," citovala agentura AP Jamese M. Lindsaye z organizace Rada pro zahraniční vztahy (CFR), jednoho z nejvlivnějších think tanků.
"Pokud jeho strategie nepřinese výsledky v Afghánistánu i obecně, bude mít problémy," předpovídá Lindsay.
Obamovi nepomohlo ani dlouhé váhání, zda vojáky do Afghánistánu poslat. Podle nedávného průzkumu Zogbyho institutu si 48 procent Američanů myslí, že Obama tím ukazuje, že si neví se situací rady. Třiačtyřicet procent si myslí, že se naopak jednalo o znak systematického rozhodování.
