Animace: Jak Al-Káida udeřila 11. září na USA

Red Zah
4. 9. 2006 0:00

Infobox
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Infobox

Fakta o 11. září 2001

UNESENÁ LETADLA

  • Boeing 767 (American Airlines, 92 osob)z Bostonu do Los Angeles, do severní věže Světového obchodního střediska (WTC) narazilo v 8:46 (14:46 SELČ). Na palubě bylo pět únosců, při nárazu letoun pilotoval Egypťan Muhammad Atta.
  • Boeing 767 (United Airlines, 65 osob) z Bostonu do Los Angeles, do jižní věže WTC narazilo v 9:03 (15:03 SELČ). Na palubě bylo pět únosců, při nárazu zřejmě pilotoval Marván Šihhí ze SAE.
  • Boeing 757 (American Airlines, 64 osob)z Washingtonu do Los Angeles, v 9:43 (15:43 SELČ) narazilo do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Na palubě bylo pět únosců, při nárazu zřejmě pilotoval Haní Handžúr.
  • Boeing 757 (United Airlines, 44 osob) z Newarku do San Franciska, v 10:10 (16:10 SELČ) havarovalo v západní části státu Pensylvánie jihovýchodně od Pittsburghu. Na palubě byli čtyři únosci, pilotoval nejspíš Libanonec Zijád Sámir Darráh.
  • OBĚTI

  • Celkem 2973 mrtvých (plus 19 únosců)
  • V letadlech zahynulo celkem 246 osob (plus 19 únosců)
  • Světové obchodní středisko (WTC): 2602 obětí (plus 147 osob a deset únosců ve dvou havarovaných letadlech)
  • Pentagon: 189 mrtvých, z toho: 125 zaměstnanců nebo osob nacházejících se v prostorách Pentagonu; 59 na palubě letadla (plus pět únosců).
  • Pensylvánie: 40 mrtvých na palubě letadla (plus čtyři únosci)
  • ZASAŽENÁ MÍSTA

  • Kromě severní a jižní věže WTC bylo vážně poškozeno nebo úplně zničeno 50 dalších domů v jižní části newyorského Manhattanu (2,25 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch).
  • Během odklízecích prací bylo z "Grand Zero" odvezeno na 1,8 milionu tun trosek, záchranářské a úklidové týmy strávily v troskách WTC 261 dní a celkem 3,1 milionů pracovních hodin.
  • Odklízecí práce měly podle původních plánů trvat rok a náklady se vyšplhat na sedm miliard dolarů; skutečné náklady však přišly na "pouhých" 750 milionů USD
  • ODŠKODNĚNÍ

  • Poškození útoky obdrželi odškodnění ve výši 38,1 miliardy dolarů
  • Na každého zabitého nebo zraněného civilistu připadlo 3,1 milionu dolarů, které pocházely z vládních fondů, od charitativních organizací a od pojišťovacích společností. Na odškodnění za zabité a zraněné lidi bylo z těchto zdrojů vynaloženo 8,7 miliardy dolarů.
  • Z celkové výše odškodnění bylo 62 procent určeno pro obchody, podniky a společnosti sídlící ve zničených budovách WTC a v jejich okolí.
  • Pojišťovací společnosti zaplatily 51 procent odškodnění (19,6 miliardy dolarů), zatímco vláda rozdělila 15,8 miliardy dolarů, což představuje 42 procent odškodnění. Charitativní organizace přispěly 2,7 miliardy dolarů (sedm procent).
  • VYŠETŘOVÁNÍ

  • K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a Al-Káida. Atentáty prokazatelně provedlo 19 teroristů arabského původu (15 bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi.
  • Jedinou osobou v současnosti odsouzenou v souvislosti s útoky 11. září 2001 je francouzský občan Zacarias Moussaoui, který dostal 4. května 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění za podíl na útocích.
  • Jestliže dvacáté století začalo pro řadu historiků až vypuknutím první světové války v roce 1914, jednadvacáté století se z hlediska světové politiky začalo psát 11. září 2001.

    Útok teroristů z Al-Káidy na New York a Washington a následná reakce Spojených států změnily nejen pravidla, kterými se řídí mezinárodní vztahy, ale také životy obyčejných lidí.

    Rok 2001 se v mnoha ohledech stal rokem nula. V textech, které jsme pro vás připravili do našeho speciálu k pátému výročí teroristických útoků na Světové obchodní centrum a Pentagon, vám tyto změny přiblížíme. Ať už jde o boj s teroristy, fungování Al-Káidy či létání letadlem.

    Pomocí interaktivní grafiky či zvukových záznamů vám také připomeneme, co přesně se 11. září před pěti lety stalo a co prožili lidé, kteří se ten den stali prvními oběťmi nové války nového století.

     


    Pavel Tomášek

    Byl to nejvelkolepější útok na zemi, která od svého vzniku nepoznala vpád zahraniční armády. Američané na něj zareagovali vyhlášením války, která nemá obdoby.




    Foto: Reuters
    Martin Novák

    Živého nebo mrtvého chtěl krátce po 11. září dopadnout Usámu bin Ládina americký prezident George Bush. Alespoň to tvrdil v jednom z prvních projevů několik hodin po pádu newyorských dvojčat.




    Foto: Aktuálně.cz
    Lenka Málková

    V místě newyorských dvojčat již pomalu vyrůstá nová stavba - Věž svobody. Stavební práce byly po měsících dohadů zahájeny letos na jaře. Uvnitř: ANKETA




    Roman Staněk

    "Zemřu, že ano," říká do telefonu vystrašená žena z 83. patra Světového obchodního centra. Byl to její poslední telefonát v životě. Uvnitř: AUDIO




    Pavel Tomášek

    Hned do dvou válek se v prvních dvou let vládnutí pustil George Bush. Teď se chce vypořádat hlavně s Íránem

     




    Foto: Reuters
    Martin Novák

    Z popela a dýmu zničených newyorských dvojčat povstal nejen v USA a Evropě strach z islámu. V uplynulých pěti letech s dalšími teroristickými útoky nabyl ještě větších rozměrů.




    Foto: GE
    Roman Staněk

    I pět let po útocích na WTC je letecký průmysl ve velké ztrátě. Cestující se zase potýkají s přísnými bezpečnostními opatřeními.




    Foto: Aktuálně.cz
    Martin Novák

    Pět let poté, co lidé po celém světě nevěřícně zírali na televizní obrazovky se záběry útoků na New York a Washington, zůstávají některé otázky spojené s 11. zářím stále nezodpovězené.




    Kyslík už se bude brzy prodávat i v plechovkách.
    Kyslík už se bude brzy prodávat i v plechovkách. | Foto: www.freeimages.co.uk
    Roman Staněk

    Právě před pěti lety, pouze na několik desítek hodin se vědcům naskytla příležitost poznat, jak vypadá obloha, po které se neproletí ani jedno letadlo.




    Foto: Aktuálně.cz
    ČTK

    Co píší významné evropské deníky na adresu prezidenta Bushe i boje s terorismem pět let po útocích na WTC?


     

    Právě se děje

    Další zprávy