Káhira / Praha - Egypťané v referendu rozhodnou o nové ústavě. Má Egyptu pomoci obnovit zákon a pořádek, jak tvrdí její navrhovatelé, tedy přechodná vláda podporovaná armádou. Totéž v roce 2012 prohlašovalo tehdejší vládnoucí Muslimské bratrstvo a lidé jeho ústavu koncem roku 2012 schválili rovněž v referendu.

Teď Muslimské bratrstvo, které vyhrálo od svržení bývalého prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 několikery volby, vyzývá své stoupence, aby referendum, vypsané na 14. a 15. ledna, bojkotovali.

V prosinci 2012 se sice pro "ústavu bratrstva" vyslovilo 65 hlasujících, avšak zúčastnila se jenom asi třetina z 51 milionu oprávněných voličů.

Vláda podporovaná armádou nyní usiluje nejenom o průkazné ano, ale také o vysokou účast. Stoupence muslimských bratrů však svými dosavadními kroky těžko získá. Bratrstvo pořádá pravidelné protesty od loňského července, kdy vojsko svrhlo Mubarakova nástupce Muhammada Mursího, který byl zvolen jako kandidát bratrstva. Při demonstracích zahynulo na tisíc lidí.

Loni v prosinci pak vláda bratrstvo zařadila k teroristickým organizacím. Soudy mu předtím zakázaly činnost a nařídily konfiskaci majetku. V platnost také vešel nový zákon, který komplikuje pořádání protestů. Mnoho muslimských bratrů včetně Mursího skončilo ve vězení a někteří už byli odsouzeni.

Bratrstvo za své vlády nevyřešilo ekonomické problémy státu, nechalo Mursího posílit prezidentské pravomoci a ve "své ústavě" zdůraznilo přísnou interpretaci islámu na úkor občanských práv.

To nový základní zákon koriguje a minulou ústavu zásadně mění. Avšak má odpůrce nejenom mezi islamisty, ale také u liberálů. Zachovává totiž velké pravomoci armády, když umožňuje stavět civilisty před vojenské soudy. Egypťané ale armádu tradičně podporují - podle čerstvého průzkumu za ní stojí 70 procent občanů.

Nová ústava také armádě dává právo veta při výběru ministra obrany pro příštích osm let. Tím zaručuje Abdal Fatahovi Sisimu, který je hlavní osobou spojovanou s Mursího svržením, přinejmenším to, že zůstane ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu armády. Generál ale ještě nevyloučil, že bude kandidovat v prezidentských volbách. Podle analytiků s rozhodnutím čeká na výsledek referenda.

Odhodlá-li se kandidovat, pak jenom tehdy, když souhlas s ústavou, tedy politikou, kterou podporuje armáda, bude přesvědčivý. V takovém případě může doufat v hojnou finanční podporu zemí jako Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Saúdská Arábie, které od Mursího svržení pomohly egyptské ekonomice 12 miliardami dolarů. Nebudou-li ve své štědrosti pokračovat, bude mít každá příští egyptská vláda problémy s oživením ekonomiky. Vzhledem k chaosu a nejistotě z Egypta odešlo mnoho investorů, některé továrny přerušily provoz a země přichází o turisty. Stávky a protesty ochromují celý stát a jeho hospodářskou produkci.

Když armáda odstavila Mursího kvůli trvalé a velmi bouřlivé nespokojenosti egyptských liberálů, kteří nepřestávali pořádat protesty proti bratrstvu i prezidentovi, oznámila, že nejdříve změní ústavu a pak uspořádá prezidentské i parlamentní volby. O jejich termínu se zatím nerozhodlo a i s tím se čeká na referendum. Prozatím se hovoří o jarním termínu, možná už o dubnu.