Káhira - Rezignace bývalého egyptského viceprezidenta Muhammada Baradeje, který odstoupil z funkce minulou středu na protest proti tvrdému zákroku vůči Muslimskému bratrstvu, bude mít v září dohru před káhirským soudem.

Bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nositel Nobelovy ceny za mír svým činem údajně "zklamal důvěru národa" a vrhl špatné světlo na dění v zemi.

Jeho rezignace mohla podle obvinění ve světě "vyvolat dojem," že egyptské složky proti demonstrantům použily nepřiměřenou sílu. Pokud ho soud uzná vinným, hrozí mu pokuta 1 430 dolarů.

Server Al-Džazíra s odvoláním na státem řízené noviny Al-Ahram uvedl, že za obviněními stojí profesor práva z káhirské univerzity.

Násilí plodí násilí, varoval Baradej

Baradej ve svém rezignačním dopise kritizoval násilný zákrok ozbrojených složek, při kterém podle oficiálních čísel zemřelo nejméně 830 lidí. Zároveň varoval před rozdělením společnosti a její polarizací.

Vývoj událostí mu dává zapravdu. Mrtvých přibývá, egyptská policie navíc dál zatýká lídry a prominentní stoupence Muslimského bratrstva. Těmi zatím posledními jsou jeho mluvčí Murad Alí a radikální salafistický duchovní Safvat Higází.

Higázího zadrželi ve středu časně ráno v blízkosti libyjské hranice, Alího na káhirském letišti, když se snažil dostat do letadla mířícího do Itálie.

"Společenská struktura je ohrožena tím, jak násilí plodí další násilí," vysvětloval Baradej, který odstoupil pouze několik hodin po zásahu. Známý diplomat a jeden ze zakladatelů egyptské Národní fronty spásy, který zastával křeslo viceprezidenta pro zahraniční záležitosti, po své rezignaci zmizel do Rakouska.

Situaci okomentoval i bývalý mluvčí Národní fronty spásy Chalíd Dawoud. Podle něj je obvinění směšné a odráží současnou polarizaci v zemi. 

"Odráží to současnou atmosféru v Egyptě. Nemůžete zastávat vlastní nezávislý postoj, protože by to mohlo být považováno za porušení důvěry národa," uvedl Dawoud.

Server upozornil, že v Egyptě může trestní oznámení podat každý. Baradejův případ byl přímo postoupen soudu, ale teprve v prvním slyšení by měl rozhodnout, zda bude proti bývalému viceprezidentovi opravdu vedeno soudní řízení.

EU přestane posílat zbraně

Na krvavý zákrok proti přívržencům sesazeného prezidenta Muhammada Mursího, který funkci zastával něco málo přes rok, reagovala i Evropská unie. Osmadvacítka se ve středu v Bruselu dohodla na tom, že pozastaví licence na vývoz zbraní do nejlidnatější země Blízkého východu.

Pokračovat má naopak pomoc určená egyptským nejzranitelnějším skupinám a občanské společnosti, plyne ze závěrů mimořádné schůzky šéfů diplomacie.

Ti ostře odsoudili "nepřiměřené" násilí ze strany egyptských bezpečnostních sil, ale také násilnosti a teroristické činy druhé strany konfliktu.

"Vyzýváme všechny strany, aby ukončily spirálu násilí, zastavily provokace a nenávistné řeči," řekla Ashtonová na tiskové konferenci. Z politického dialogu by podle ní neměly být vyloučeny žádné skupiny, které odmítají násilí a uznávají demokratické principy. "Politický smír a spolupráce jsou určitě to správné řešení," dodala diplomatka.

Členské země souhlasily s tím, že pozastaví licence na všechno vybavení, které by mohlo být použito při "vnitřních represích". EU bude pokračovat v pomoci egyptské občanské společnosti a jejím nejzranitelnějším skupinám. Další podpora Egypta má být posuzována na základě toho, jak se nynější režim postaví k principům, které jsou pro unii podstatné.

Podle prvního náměstka českého ministra zahraničí Jiřího Schneidera, který v Bruselu jednal za ČR, nemohla unie po násilnostech k vývoji v Egyptě mlčet. "Na druhou stranu - a o tom byla velmi detailní debata - je jasné, že si členské státy přejí, aby si EU zachovala otevřené dveře ke komunikaci. Evropa má v Egyptě své zájmy, Egypt je v nejbližším sousedství," řekl diplomat.

V nynější situaci je podle něj "samozřejmě nepředstavitelné", aby firmy z EU dodávaly do Egypta prostředky, které mohou být zneužity k násilí podobnému událostem z minulého týdne.

"Všechny státy souhlasí s tím, že je potřeba vyhodnocovat to, co je možné do Egypta vyvážet," uvedl Schneider.

Podle organizace Amnesty International egyptské ozbrojené složky zřejmě použily proti demonstrantům i zbraně, které mohly pocházet z Česka. Podle aktivistů AI vyvezla Česká zbrojovka z Uherského Brodu v květnu do Egypta skoro 15 100 pistolí z vyhraného mezinárodního tendru na 50 tisíc pistolí pro egyptské ministerstvo vnitra.

Zástupce zbrojovky Karel Šimán ale řekl, že květnová dodávka byla zatím poslední a na základě vývoje situace zbrojovka další dodávky do Egypta pozastavila.

Širší otázkou pak podle něj je, jak se postavit k bezpečnostní spolupráci s Káhirou. "Ať vývoj v Egyptě bude jakýkoliv, pokud ho budeme chtít ovlivnit, budeme muset spolupracovat s egyptskými bezpečnostními složkami," dodal náměstek českého ministra zahraničí.

EU loni rozhodla posílit pomoc Egyptu o pět miliard eur (téměř 130 miliard korun). Pomoc je však vázána na politické a ekonomické podmínky. Mnohé z nich zatím egyptské úřady nebyly schopny splnit, a tak pomoc už nyní do země neplyne.

Ovšem ani případné omezení evropské finanční pomoci Egyptu ale Káhiru nepoloží, upozornila agentura Reuters.

Většina evropských peněz totiž neputuje egyptské vládě, ale dostávají ji různá občanská uskupení. I z tohoto důvodu některé evropské země pochybují, že by pozastavení pomoci bylo pro Egypt tou nejlepší cestou z krize.

Prázdný šek Saúdské Arábie

Případné omezení pomoci ze strany západních zemí navíc přislíbila kompenzovat Saúdská Arábie, která v tuto chvíli vystupuje v roli největšího spojence vojenských představitelů Egypta.

Saúdský král Abdalláh před několika dny odsoudil Muslimské bratrstvo, země Káhiře "doručila prázdný šek" a slíbila případnou finanční pomoc, uvedl server The New York Times. 

Evropská unie nicméně v konfliktu funguje jako významný prostředník, její rozhodnutí proto budou s největší pravděpodobností pozorně sledovat všechny zúčastněné strany. Unie Egyptu před několika měsíci přislíbila pomoc v hodnotě pěti miliard eur.

"Je to o hledání vzorce, kterým Evropa pomůže Egyptu dostat se z místa, kde je teď, na místo, kde chce být většina jeho obyvatel," uvedla šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. "A my jsme připraveni pomoci, pokud si to budou přát," dodala Ashtonová, která se s Mursím po jeho nuceném sesazení 3. července jako první z diplomatů na utajeném místě osobně setkala.