Káhira - Egypt má za sebou nejkrvavější den od revoluce. Úřady ve středu ráno naplnily své hrozby, že nechají rozprášit tábory stoupenců sesazeného prezidenta Muhammada Mursího.

Menší ze dvou protestních táborů policie za pomoci armády, slzného plynu a buldozerů rozehnala, v okolí mešity Rábaa al-Adavíja, kde se nacházel větší tábor, se ale zavládl chaos. Podle egyptských úřadů se policie během dne ocitla pod těžkou palbou a rozpoutala pouliční válka.

Zprávy o počtu mrtvých a raněných se rozcházejí. Egyptské ministerstvo zdravotnictví hovoří o 278 mrtvých a 1400 zraněných na obou stranách, Muslimské bratrstvo ale tvrdí, že při střetech přišly stovky lidí a na 8000 dalších bylo zraněno. Podle ministerstva vnitra je 43 obětí také v řadách policistů.

Noční zákaz vycházení a cenzura novin

Nepokoje se během dne rozšířily i do dalších měst a egyptská prozatímní vláda proto vyhlásila počínaje středeční 16. hodinou výjimečný stav. Prezidentský úřad zároveň nařídil armádě, aby podpořila ministerstvo vnitra při zajištění bezpečnosti.

V Káhiře a dalších městech, kde propukly násilnosti, byl v době od 19 hodin večer do 6. hodiny ranní vyhlášen zákaz vycházení. Podle posledních zpráv z Káhiry se, zdá. že jej budou Mursího příznivci respektovat. Na televizních záběrech bylo vidět, jak lidé opouštějí okolí mešity Rábaa al-Adavíja a policisté a armáda jim nechala volný průchod.

Prozatímní ministr vnitra Mohamed Ibrahím se později nechal slyšet, že armáda budování žádných dalších protestních táborů nepřipustí. Dodal, že měli policisté a vojáci nakázáno nepoužívat střelné zbraně. Svědci ale tvrdí, že do davu stříleli ostrými. 

Jeden z představitelů Muslimského bratrstva - Mohamed al-Beltágy ale Mursího stoupence vyzval, aby v demonstracích pokračovali i v následujících dnech. "Čelíme masakru, nebo spíš válečné genocidě. Tohle je bezprecedentní i v konvenčních válkách," prohlásil podle BBC. V zápětí se obejvily nepotvrzené informace, že byl zatčen. Ministerstvo vnitra informaci později popřelo.

V rámci výjimečného stavu mají nicméně vojáci a policisté právo kohokoli zastavit a legitimovat. Mohou také zatýkat bez soudního příkazu.

Veškeré novinové články a tištěné materiály musí být podle vládního nařízení před publikací schváleny úřady. Nařízení se týká také elektronické komunikace, ačkoliv není jasné, jak toho hodlá stát dosáhnout. Pobočky egyptských bank v postižených oblastech byly uzavřeny.

Výjimečný stav, jehož součástí je také pozastavení platnosti zbrojních pasů a uzavření obchodů se zbraněmi, má trvat minimálně měsíc.

Prezident Adlí Mansúr prohlásil, že uložil "armádě, aby ve spolupráci s policií jednala tak, aby zajistila bezpečnosti a pořádek, ochránila veřejný i soukromý majetek a životy občanů". "Sabotáže, útoky na veřejné i soukromé budovy, zabíjení a akce extremistických skupin ohrožují bezpečnost a pořádek," stojí dále v Mansúrově prohlášení.

Egyptský viceprezident Muhammad Baradej v reakci na středeční události v Egyptě rezignoval.

Kolik je v Egyptě obětí? Nikdo neví

Egyptský zpravodaj deníku The Independent Alastair Beach každopádně na vlastní oči viděl 31 těl. Lékař jedné káhirské nemocnice podle agentury Reuters řekl, že jen u nich registrují 60 mrtvých. 

Při pouliční přestřelce utrpěl zranění, jimž přes rychlou lékařskou pomoc podlehl, 61letý kameraman britské televize Sky News Mick Deane.

Zemřela i novinářka Habíba Ahmad Abdal Azízová. Byla zasažena, když se snažila dostat na shromaždiště ve čtvrti Nasr. Pracovala pro list The Gulf News, který má hlavní redakci ve Spojených arabských emirátech.

Demonstranti útočily na kostely

Nepokoje byly hlášeny i z dalších částí země; Agentura Reuters informovala o střetech Mursího stoupenců s policií ve městech Asijút a Minjá - centrech stejnojmenných guvernorátů. Objevují se zprávy o útocích rozezlených demonstrantů na káhirské kostely. Podle ČTK už mimo hlavní město při násilnostech zahynulo devět lidí.

Střelbu v ulicích potvrdil také egyptský zpravodaj BBC Nick Wooley: "Spousta střelby, slzného plynu a kouře," reportoval na Twitteru.

Těžkooděnci v ranních hodinách nejprve uzavřeli ulice na předměstí Nasr i v těsné blízkosti Káhirské univerzity. Poté začaly do tábořišť létat granáty se slzným plynem, posléze do nich podle záběrů televizí Al-Džazíra a Al-Arabíja vjely buldozery. Ze vzduchu vše monitorovaly armádní helikoptéry.

Zhruba po dvou hodinách od zahájení zásahu egyptské ministerstvo vnitra oznámilo, že je menší z obou shromaždišť - tábor na náměstí Nahda - "plně pod kontrolou" bezpečnostních sil. Policie posléze informovala, že zatkla 200 lidí, kteří byli ozbrojeni.

Ze světa už chodí první reakce zahraničních státníků. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun zásah egyptských bezpečnostních složek odsoudil. "Spojené národy stále ještě vyhodnocují informace, ale zdá se, že při střetech bezpečnostních složek a protestujících zemřely nebo utrpěly zranění stovky lidí," prohlásil. Násilí, jakožto i vyhlášení výjimečného stavu kritizoval také Bílý dům. 

Britský ministr zahraničí vyjádřil "hluboké znepokojení", to Turecko, Írán a Katar se vyjádřily ostřeji, když pokus o rozehnání demonstrací označily za nepřijatelný.

Spojené království zároveň prostřednictvím Twitteru oznámilo, že nejméně na dva dny uzavírá svou ambasádu v Káhiře.  

Za Mursího i proti němu

Napětí zemí zmítá už od konce června. Když armáda 3. července Mursího sesadila a zadržela, vyšly do ulic statisíce stoupenců islamistického Muslimského bratrstva, z jehož řad demokraticky zvolený prezident vzešel.

Odmítají nejen prozatímní hlavu státu Adlího Mansúra, ale i vládu, kterou ustavil a která má Egypt dovést k předčasným volbám.

Krachem skončila i všechna dosavadní jednání mezi znesvářenými stranami. Střety v ulicích si během uplynulých šesti týdnů vyžádaly na 250 mrtvých.