Aleppo - Francie využije toho, že přebírá rotující předsednictví Rady bezpečnosti OSN, a chce "ještě do konce tohoto týdne" svolat její členy v souvislosti s útokem syrské armády na dvouapůlmilionové syrské Aleppo.
V pondělí to oznámil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Ten při té příležitosti označil syrského prezidenta Bašára Asada za "katana" svého lidu.
Z města nacházejícího se na severu země asi 50 kilometrů od hranic s Tureckem prchá podle OSN na 200 tisíc osob.
Vládní síly neustávají v ostřelování čtvrtí kontrolovaných povstalci. Ti ovládají zejména západní a východní části města, a i když tvrdí, že vyřadili z boje několik tanků a zajali desítky vládních vojáků, proti armádní mašinerii nemají nejmenší šanci.
Armáda útočí na město nejenom tanky a dělostřelectvem, používá také bojových helikoptér vyzbrojených raketami.
Ačkoliv už v neděli večer oznámila ústy jednoho z vysokých důstojníků ve státní televizi, že dobyla čtvrť Salahedín, povstalci to popírají.
Navzdory osmnáctiměsíčním bojům a neustále se množícím dezercím z řad vládních sil Damašek prohlašuje, že má situaci pod kontrolou.
"Sýrie je dnes silnější než kdy jindy," nechal se během návštěvy Íránu, který je jediným spojencem Asadova režimu v oblasti, slyšet syrský ministr zahraničí Valíd Muálím.
"Neuplynul ani týden a (rebelové) byli poražení v Damašku. Teď se přesunuli do Aleppa, ujišťuji vás ale, že i tohle spiknutí bude poraženo."
Dopisovatelé agentury Reuters nebyli schopni potvrdit, zda se armádě skutečně podařilo Salahedín dobýt, boje ve městě jsou podle jejich slov velmi intenzivní.
Dejte nám zbraně
Svobodná syrská armáda (FSA), tvořená dezertéry stejně jako civilisty, čítá v současnosti na 40 tisíc mužů. Asadovy jednotky ji tedy včetně rezerv početně převyšují takřka desetkrát. Povstalcům ale především chybí těžká vojenská výzbroj, mohou používat jen kulomety a lehká protiletadlová děla namontovaná na plošiny pick-upů.
Velení FSA se proto obrátilo na "bratry a přátele v zahraničí", aby povstalce náležitě vyzbrojili. Zároveň požaduje schůzku Rady bezpečnosti, která by nad částí Sýrie vyhlásila bezletové zóny a vytvořila bezpečnostní koridory pro uprchlíky.
Těch jen do Jordánska odešlo v uplynulých týdnech na 130 tisíc. Sousední království otevřelo dva hraniční přechody a zřídilo poblíž hranic uprchlický tábor schopný přijmout 120 tisíc osob.
Větší část hranice mezi Sýrií a Jordánskem tvoří poušť a totéž platí pro sousední Irák. Běženci proto mají jen omezené možnosti, jak se dostat do bezpečí. V Iráku, i nadále zmítaném boji mezi šíity a sunnity, navíc nejsou zvlášť vítáni.
Útočiště jim v minulých měsících poskytovalo Turecko. Ankara se teď ale vzhledem ke skutečnosti, že syrská armáda zintenzivnila svou ofenzivu na severu země, rozhodla část hraničních přechodů uzavřít.
V pondělí Turecko vyslalo k hranici se Sýrií kolonu dvou desítek vojenských vozidel vyzbrojených raketomety, není však zřejmé, jaký je účel operace a zda mají vojáci pomoci běžencům přejít na turecké území.
Syrští uprchlíci i nadále proudí především do Libanonu a využívají faktu, že horské oblasti na západě Sýrie ovládají povstalci.
Spojené státy sice prohlašují, že Asadův konec je blízko, doposud ale syrským povstalcům poskytly jen "logistickou" podporu. A je zcela zřejmé, že k ozbrojené intervenci v Sýrii se nechystají.
"Pokud strašlivý útok na Aleppo bude pokračovat, jsem přesvědčen, že to bude poslední hřebíček do Asadovy rakve," citovala agentura Reuters v pondělí ráno ministra obrany Leona Panettu.
