Írán vrací úder. Hrozí, že ropu do EU zastaví hned

Radim Klekner Radim Klekner
26. 1. 2012 14:01
MMF varuje, že cena suroviny by mohla brzy vzrůst až o třicet procent
Zastavení dodávek íránské ropy nepochybně pohne cenami suroviny
Zastavení dodávek íránské ropy nepochybně pohne cenami suroviny | Foto: Reuters

Teherán - Írán se rozhodl rázně odpovědět na ropné embargo, které na něj v pondělí uvalila Evropská unie, aby zastavila kontroverzní jaderný program Teheránu.

Podle státní tiskové agentury Mehr hodlá tamní parlament o víkendu schválit výnos, na jehož základě budou okamžitě zastaveny dodávky do Evropy.

Embargo Unie vstoupilo v platnost také s okamžitou platností, týká se ale pouze krátkodobých kontraktů. Dovoz ropy na základě dlouhodobých smluv ustane počínaje 1. červnem.

Ačkoliv Saúdská Arábie tvrdí, že bude bez problémů schopna nahradit íránský export do Evropy představující přibližně půl milionu barelů denně, Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek varoval, že cena ropy by na světových trzích mohla velmi rychle stoupnout o dvacet až třicet procent.

Zejména za předpokladu, že Teherán splní svoji hrozbu a zablokuje Hormuzský průliv, kterým putují dvě pětiny suroviny dopravované ve světě po moři.

"Dopad přerušení dodávek íránské ropy může být zesílen ještě faktem, že strategické zásoby suroviny jsou v mnoha zemích kvůli napjaté situaci, jež na trzích panovala po většinu loňského roku, pod dlouhodobým průměrem," stojí ve zprávě MMF, z níž cituje agentura Reuters.

Když EU v pondělí vyhlásila ropné embargo vůči Íránu, stoupla cena suroviny jen nepatrně, přibližně o jedno procento. Ve čtvrtek ale poskočila znovu. Směsná ropa Brent, s níž se obchoduje na evropských trzích, se prodávala už za 110,7 dolaru za barel, což je o 92 centů více nežli ve středu.

Řecko, Španělsko a Itálie v ohrožení

Celkové strategické zásoby ropy v Evropě přesahují nyní 900 milionů barelů a vystačily by na dva měsíce, i kdyby ustaly veškeré dodávky suroviny na kontinent.

Foto: Reuters

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) je navíc schopna do třiceti dnů navýšit těžbu o 3,2 milionu denních barelů a udržet toto navýšení po nejméně tři měsíce.

Déletrvající ropné embargo, které by navíc bylo doprovázeno zablokováním mořské cesty mezi Íránem a Ománem, by ale zcela nepochybně notně zamávalo s cenami suroviny.

Když počátkem loňského roku začaly boje mezi libyjskými povstalci a jednotkami Muammara Kaddáfího, velmi rychle se to projevilo právě na nich.

Tím, že takřka ze dne na den ustal export přibližně 1,2 milionu denních barelů libyjské ropy, vzlétla cena Brentu z lednových 90 dolarů za barel na únorových 115 USD. V dubnu se ropa v Evropě prodávala již za 125 dolarů.

Embargo může notně zkomplikovat situaci Řecku, Itálii a Španělsku, které se potýkají s obrovským zadlužením, musely přijmout sérii rozpočtových škrtů a jejich ekonomiku čeká minimální růst, a v případě Řecka znovu recese.

Všechny tři uvedené země kryjí pomocí íránské ropy 13-14 procent své spotřeby.

Těžba nestačí poptávce

Ačkoliv se ropné koncerny snaží trhy i spotřebitele uklidnit, těžbu ropy se již léta nedaří dostat na takovou úroveň, aby stačila neustále narůstající poptávce.

Loni se ve světě těžilo 88,4 milionu barelů suroviny denně, poptávka ale činila v průměru 89 milionů barelů a řada zemí musela čerpat ze svých strategických zásob. Do celosvětové produkce bylo navíc zahrnuto i 5,8 milionu barelů zkapalněného zemního plynu, čtyři miliony barelů extra těžké kanadské a venezuelské ropy a 1,8 milionu bionafty, bez nichž je téměř deset let nemyslitelné uspokojit poptávku.

Optimistické předpovědi provázející objevy nových ložisek suroviny v Jižní Americe a v okolí Guinejského zálivu se zatím nepotvrdily. Nejlépe o tom svědčí příklad Brazílie, která navzdory ohlášené "ropné bonanze" v letech 2008-2011 navýšila těžbu o pouhých 300 tisíc denních barelů. Letos má země těžit něco mezi 2,2 a 2,3 miliony barelů, což je meziroční navýšení opět jen o 100 tisíc barelů.

Ceny pohonných hmot tak zcela jistě půjdou dále nahoru, otázkou je jen o kolik.

Loni na jaře předpovídali někteří analytici v souvislosti s protivládními protesty v Tunisku, Egyptě, Libyi a dalších zemích nárůst cen až na 220 dolarů za barel a tedy na dvojnásobek, což se nakonec nepotvrdilo.

Francouzský koncern Total se neobává, že by se cena ropy letos mohla vyšplhat na 120-130 dolarů za barel, jak předpovídá MMF. Osmdesát tisíc denních barelů ropy, které od Íránu nakupoval, už přestal v souladu s embargem dovážet a obrátil se na Rijád. 

 

Právě se děje

Další zprávy