Káhira/Washington - Dva měsíce zbývají Egyptu do parlamentních voleb, nad kterými vůbec poprvé za posledních skoro padesát let nebude dohlížet žádný diktátor.
Posledního z řady - Gamal Násir, Anwar Sadat a Husní Mubarak - připravili o moc demonstranti během protirežimních protestů na začátku roku.
Jak vyplývá z exkluzivního průzkumu časopisů Newsweek/Daily Beast mezi egyptskými voliči, současné politické klima je sice ve srovnání s minulostí demokratické, rozhodně se ale nevyvíjí tak, jak by si Západ přál.
Islamisté vedou
Kdyby byly volby už nyní, s přehledem by je se ziskem 17 % hlasů vyhrálo Muslimské bratrstvo, v očích Evropanů kontroverzní islamistické hnutí, jež spravuje stranu Svoboda a Spravedlonst.
Ačkoliv se číslo může zdát malé, v kontextu současného Egypta jde o výrazný úspěch. Od začátku revoluce proti Mubarakovi totiž vznikl obrovský počet politických stran, což tamní politiku velice tříští.
"Politické klima nabírá v Egyptě úplně nový směr. Takový, který je v opozici se zájmy Ameriky a jejích spojenců. Nemluvě o miliardách dolarů, které USA Egyptu stále poskytují," prohlásil na webu Daily Beast autor průzkumu Douglas Schoen, jenž při sbírání dat spolupracoval s káhirskou organizací Thawrastats.
Předvolební průzkum vyhodnotil odpovědi 1008 náhodně vybraných dospělých Egypťanů z 19 regionů. Statistická odchylka je +/- 3,5 %.
Camp David pod palbou
Voliči dále uvedli, že nejradši by v křesle nového prezidenta viděli někdejšího šéfa Ligy Arabských států Amra Músu.
Také vůči němu má Západ výhrady. Oblibu u voličů si získal zejména díky své kritické pozici vůči Izraeli. V průzkumu pro Newsweek/Daily Beast se v jeho prospěch vyjádřilo 47 % dotázaných.
Jako druhý skončil s 19 % Muhammad ElBaradej, třetí nejoblíbenější je pak u Egypťanů bývalý premiér Ahmed Šafík se 12 %.
Roztrpčení musejí být také ti, v jejichž zájmu je stabilita Blízkého východu. Statistici se totiž ptali Egypťanů i na Izrael.
Jen tři procenta dotázaných se o židovském státě vyjádřila pozitivně. Co se týče mírových dohod z Camp Davidu, jež vedly v roce 1979 k míru mezi oběma státy, podle průzkumu si jejich zrušení přeje 70 % lidí.
