Vůdce egyptské revoluce: Islám nevylučuje demokracii

Martin Novák Martin Novák
20. 5. 2011 6:20
Rozhovor Aktuálně.cz s Ahmadem Naguíbem, jedním z lídrů povstání proti Mubarakovi
Ahamd Naguib.
Ahamd Naguib. | Foto: Martin Novák

Káhira - V kanceláři v káhirské čtvrti Dokki zvoní Ahmadu Naguíbovi neustále telefon.

Zatím pracuje jako šéf agentury Amideast, zajišťující mladým Egypťanům možnost studovat ve Spojených státech, ale ve svých třiatřiceti letech je zároveň jednou z ikon nového Egypta.

Patřil ke skupině vůdců, která 25. ledna uspořádala v Káhiře první demonstraci proti režimu Husního Mubaraka.

Do ulic nakonec dostali milion lidí a 11. února prezident odstoupil. Nažíb byl jedním z hlavních organizátorů, staral se například o zdravotnickou pomoc a přísun potravin lidem, kteří stanovali na náměstí Tahrír, v epicentru protestů.

"Když jsem viděl, jak z Tuniska uprchl prezident bin Alí, věděl jsem, že v Egyptě se stane to samé, když to někdo dá do pohybu," vzpomíná.

Nejhorší chvilkou prý byl večer 10. února, když Mubarak vystoupil v televizi. Namísto očekávané rezignace ale oznámil, že neodstoupí.

"To byl šok. Pamatují si, jak jedna žena byla úplně hysterická a křičela na mě, co jsme to za chlapy. Proč nevezmeme pušku a nejdeme ho zastřelit. Odpověděl jsem jí, že se asi zastřelím sám," vypráví. Den poté ale armáda pochopila, že situace je vážná a donutila prezidenta k odchodu.

Nyní je v Egyptě populární osobností a jeho čas je vzácný. První schůzku, na níž jsme měli udělat rozhovor, odvolal kvůli jednání na ministerstvu vnitra, které se protáhlo do pozdní noci.

Na druhou se opozdil, protože měl jednání s palestinskými politiky a zástupci britské ambasády. Netají se tím, že má politické ambice a chce kandidovat do parlamentu.

Rozhovor se nakonec uskutečnil, takže si přečtěte, co si myslí Egypťan, o kterém určitě ještě hodně uslyšíme.

A.cz: Dá se vůbec říci, že egyptská revoluce zvítězila? Vládne zatím armáda, nic není jisté…
 
Situace v Egyptě je nesmírně složitá. Nemyslím ale, že se vrátíme nebo vracíme zpět do doby před revolucí. Někteří lidé se obávají, že armáda potichu buduje novou diktaturu. Můj názor to není, nejsme v roce 1952 (tehdy armáda svrhla krále a vládu vytvořili důstojníci - pozn. red.)

Debatní kroužek na náměstí Tahrír.
Debatní kroužek na náměstí Tahrír. | Foto: Martin Novák

V Egyptě teď vzniká obrovské množství stran a politických hnutí. Což je přirozené a snad i v pořádku. Lidé téměř denně demonstrují, chtějí, aby byl slyšet jejich hlas, jejich názory. Potřebujeme, aby uplynul nějaký čas, než se věci usadí.

Především je třeba postavit před soud tisíce lidí bývalého režimu za korupci a zneužívání moci. Ne jen těch patnáct, kteří už jsou ve vazbě.

Vojenská rada tvrdí, že za mnohé problémy, které se vyskytly v posledních třech měsících, mohou lidé spojení s bývalým režimem, snažící se vyvolat chaos. Pokud to ale vědí, proč proti nim nezasáhnou?

Proto je na místě se ptát, zda-li skutečně rada projevuje nějaké tendence ke kontrarevoluci, nebo je prostě nekompetentní. V každém případě jsou dosavadní výsledky této vlády neuspokojivé.

A.cz: Budou nadcházející parlamentní volby demokratické a svobodné?

Bylo by potřebné, abychom parlamentní a prezidentské volby minimálně o půl roku odložili (parlamentní volby jsou naplánované na září, prezidentské na prosinec - pozn. red.) Za současné situace může být předvolební kampaň krvavou záležitostí, krvavou lázní.

Kromě jiného je podle mě nutné zajistit dostatek policistů, vojáků a soudců pro hladký volební proces a také stanovit, že nikdo nesmí zneužívat náboženství v předvolební kampani.

Září je příliš brzkým termínem. Není hotová legislativa, která by umožnila novým stranám a hnutím pořádně se na volby připravit a mít šanci na úspěch. Ale i tak si myslím, že volební účast bude velmi vysoká.

A.cz: Neobáváte se tedy, že demokracie v Egyptě je ohrožena, i přes pád bývalého režimu?

Demokracie není dogma. Myslím to tak, že západní model demokracie nemusí být jediný. Každá země si musí demokracii přizpůsobit svým podmínkám. My máme za sebou čtrnáct století islámské historie a sedm tisíc let historie Egypta jako státu.

Budova egyptského parlamentu v Káhiře.
Budova egyptského parlamentu v Káhiře. | Foto: Martin Novák

Máme vlastní kulturu, vlastní představy, vlastní vnímání světa. Máme historickou příležitost vybudovat demokracii, vycházející z naší vlastní zkušenosti. Realistickou, která bude fungovat.

Demokracie a islám se nevylučují. Vím, že mnoho lidí na Západě si myslí opak, ale není to tak. Islám umožňuje demokratický systém. My prostě máme vlastní dědictví, které musíme skloubit s moderním způsobem vládnutí.


A.cz: Představuje ještě bývalý režim, respektive jeho lidé, nějakou hrozbu?

Je jasné, že řada lidí nechce, aby egyptská revoluce a demokracie byly úspěšné. Někteří byznysmeni, spojení s bývalým režimem a vládní Národní demokratickou stranou, kterým se říká Ali Babův gang, disponují částkou možná až bilion dolarů. Ano, bilion, nepřeřekl jsem se. Udělají vše pro to, aby zavládl chaos a aby na ně samotné nebylo moc vidět.

Vezměte si třeba útoky na kostely v poslední době. V Káhiře i jinde. Existují poměrně přesvědčivé důkazy, že lidé z vládnoucí strany mají spojení na salafisty (fanatické muslimy, kteří útočí na křesťany a vyhrožují jim - pozn. red.) a mají podíl na těch násilnostech, které se v poslední době staly.

A.cz:  Nejsou ale ty útoky na kostely a na křesťany začátkem toho, čeho se mnozí obávali? Sektářského násilí a probuzení militantních islamistů?

Salafisté jsou lidé, kteří jsou málo vzdělaní a málo kulturní. Tvrdí o sobě, že mají za vzor první generace muslimů, což je nesmysl. Ve skutečnosti jsou to lidé s velmi úzce ohraničeným a omezeným viděním světa. Jejich interpretace koránu je velmi povrchní. Nejsou ale vážným ohrožením, protože je jich hodně málo.

Pouliční revoluční umění.
Pouliční revoluční umění. | Foto: Martin Novák

Skutečným nebezpečím pro Egypt je nedostatek vzdělání. Potřebujeme nutně lepší vzdělávací systém, lepší školy. To je klíčové. Protože nevzdělanost je zdrojem různých fóbií, strachů a z toho plynoucích problémů.

A.cz: Stojíte v čele kampaně, bojující o prominutí zahraničního dluhu Egypta. Je naděje na velký úspěch?

Máme zprávy o tom, že USA nám odepíší z dluhu miliardu dolarů (americký prezident Barack Obama skutečně tento záměr oficiálně oznámil ve čtvrtečním projevu - pozn. red.) Vyjednáváme také s německou a britskou vládou.

A.cz: Byl tady inspirací Irák, kterému byly dluhy odpuštěny?

To ani ne, spíš zkušenost některých latinskoamerických zemí. Irák je specifický, pro nás byla příkladem třeba Argentina. Uvědomte si, že zde přes třicet let existoval zkorumpovaný, represivní režim. Nyní bychom neměli splácet dluhy, které vznikly zpronevěrou peněz a byly určené k represím vůči obyvatelstvu.

Foto: Aktuálně.cz

Pro západní země teď nastala příležitost dokázat, že už nebudou podporovat režimy, které se stavěly proti vlastnímu obyvatelstvu. A že jsou přáteli Egypťanů, ne jen jejich vlády.

Také považuji za důležité, aby se vyrazila zbraň z rukou protizápadních radikálů, kteří by svojí rétorikou získávali podporu a ohrožovali vztahy se Západem. Ten by teď měl říci: Ano, udělali jsme chybu podporou Mubaraka, ale chceme otevřít novou kapitolu.

Egypt je největším trhem Blízkého východu. Pokud se podaří zlepšit jeho ekonomiku, zlepší se celý Blízký východ. Pokud Egypt neuspěje, zhorší se i vyhlídky ostatních zemí.

USA jsou největším obchodním partnerem Egypta, Evropská unie druhým největším. Není v zájmu nikoho, aby toto postavení ztratily.

 

Právě se děje

Další zprávy