Bagdád - Když v dubnu 2003 strhávaly americké jednotky v Bagdádu obří sochu Saddáma Husajna, Iráčané přihlížející symbolickému svržení diktátora se vrhli na nenáviděného vládce a tloukli do něj podrážkami bot v tradičním arabském gestu vyjadřujícím nejvyšší opovržení.
Krvavého dědictví, které po sobě Saddám zanechal, se ale země nezbavila ani osm let po pádu baasistického režimu.
V Iráku i nadále umírají lidé při pumových útocích islámských radikálů, výstavba země zničené válkou postupuje hlemýždím tempem a koaliční vláda ustavená po osmiměsíčním handrkování se v pondělí nedokázala shodnout na postech klíčových ministrů.
V Bagdádu je teď ke všemu k vidění unikátní korán, o němž immámové nevědí, zda jej má vůbec spatřit širší veřejnost. Je psán Saddámovou krví a pro diktátorovy stoupence se může snadno stát vzácnou relikvií.
24 litrů
Kniha, kterou vytvořil specialista na kaligrafické písmo Abbás Šakír Bagdádí, byla ukryta po řadu let ve sklepeních bagdádské mešity nesoucí vzletný název Matka všech bitev.
Tu Saddám opakovaně sliboval Američanům, pokud se pokusí napadnout jeho zemi.
Bagdádí na koránu pracoval po dva roky. Zdravotní sestra, která tvorbě díla asistovala, Saddámovi koncem 90. let údajně odebrala 24 litrů krve.
Přinejmenším část knihy je podle všeho skutečně psána diktátorovou krví. Lze ale s úspěchem pochybovat o tom, zda by diktátor ve zdraví přežil odebrání takového množství ničím nenahraditelné tělní tekutiny v tak krátkém čase.
"Nerad o tom dnes hovořím," řekl Bagdádí deníku The Guardian po telefonu z amerického státu Virginie, kde nyní žije. "Je to bolestivá součást mého života a chtěl bych na ni zapomenout."
Jiného názoru je mluvčí iráckého premiéra Nurího Malíkího Alí Musáví.
"Měli bychom knihu uchovat jako doklad brutality Saddámova režimu," říká.
Dokáže si představit, že by kniha mohla jednoh dne skončit v muzeu podobně jako memorábilie připomínající zločinné režimy Adolfa Hitlera či Josifa Stalina.
Danse macabre
Co přesně udělat s makabrózním dílem přesně neví ani šejk Ahmed Samaraj, jenž stojí v čele Sunnitského nadačního fondu, který Saddámův korán nyní dostal na starost.
"To, co zde přechováváme má nevyčíslitelnou hodnotu, jedná se řádově o miliony dolarů," tvrdí. "To, co ale (Saddám) udělal, bylo špatné. Je to harám (zakázané)".
Husajnovy morbidní choutky se ovšem projevovaly především v tom, s jakou krutostí likvidoval své šíitské a kurdské odpůrce. Na svědomí měl tisíce a tisíce lidí.
Megalomanský korán psaný vlastní krví dokonale zapadá do tance se smrtí, který zahájil již útokem na sousední Írán v roce 1980. Irácko-íránská válka si vyžádala milion mrtvých.
Husajna dopadli Američané až koncem roku 2003 a po čase jej předali Iráčanům. Ti jej odsoudili k trestu smrti a 30. prosince 2006 pověsili.
Během nikdy nevyhlášené občanské války, která po americké invazi vypukla v Iráku mezi stoupenci a přívrženci Saddáma Husajna, zahynulo podle oficiálních odhadů dvě stě tisíc osob. Některé irácké zdroje hovoří až o jednom milionu obětí.
