Írán ustoupil tlaku. Obohacený uran pošle Turkům

Zahraničí Zahraničí
17. 5. 2010 11:35
Dohoda vyjednaná Brazílií má zmírnit napětí mezi Západem a Íránem kvůli jadernému programu
Zleva prezident Brazílie Luiz Inacio Lula da Silva, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád a turecký premiér Recep Erdogan před podpisem dohody v Teheránu.
Zleva prezident Brazílie Luiz Inacio Lula da Silva, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád a turecký premiér Recep Erdogan před podpisem dohody v Teheránu. | Foto: Reuters

Teherán - Brazílie a Turecko vyjednaly v noci na dnešek s Íránem dohodu, která by podle jejich mínění měla zmírnit obavy USA a Evropy z íránského jaderného programu a zároveň zmírnit nebo úplně odstranit sankce OSN proti Íránu.

Dohoda podepsaná v Teheránu zástupci všech tří zemí předpokládá, že Írán vyveze do Turecka 1200 kilogramů uranu obohaceného na 3,5 procenta.

Výměnou za to má dostat silněji obohacený uran a z něj vyrobené palivové tyče produkující izotopy pro léčbu onkologických onemocnění.

Není zatím jasné, která země by palivové tyče Íránu měla dodat. Loni se jednalo o tom, že Íránci uran vyvezou do Ruska, to ho obohatí na vyšší stupeň a palivové tyče pak vyrobí Francie.

Rozhovory ale zkrachovaly a Írán začal uran sám obohacovat na vyšší úroveň. USA a evropské země se obávají,  že tak činí za účelem sestrojení atomové bomby, na kterou je třeba vysoce obohacený uran.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád dnes prohlásil, že dohoda s Brazílií a Tureckem otevírá možnost obnovit jednání Íránu s šesti velmocemi (Francií, Británií, Ruskem, USA a Čínou) o jeho jaderném programu.

Foto: Aktuálně.cz

Spojené státy ani vlády evropských zemí zatím na dnes oznámenou dohodu nijak nereagovaly. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že pokud Írán dodrží slovo, měly by být sankce Rady bezpečnosti OSN zrušeny.

Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva se nabídl jako prostředník a uvedl, že jde o poslední šanci, jak zabránit eskalaci konfliktu kolem Íránu a možná válce.

Možným vojenským zásahem hrozil předchozí americký prezident George Bush a tuto možnost nadále odmítá vyloučit izraelská vláda, neboť židovský stát považuje íránský jaderný program za hrozbu pro svoji existenci.

Barack Obama ale o silovém řešení nehovoří, sází na diplomatická jednání, případně tvrdší ekonomické sankce vůči Íránu.

 

Právě se děje

Další zprávy