Írán čeká velmi krvavý rok. Možná jako 1989 v Číně

Martin Novák Martin Novák
1. 1. 2010 0:20
Vývoj v zemi spěje ke konfrontaci neústupného režimu s radikalizující opozicí
Zapálené motorky v ulicích Teheránu. Na motorkách jezdí tzv. basídžové. členové milic, kteřé útočí na demonstranty tyčemi a řetězy.
Zapálené motorky v ulicích Teheránu. Na motorkách jezdí tzv. basídžové. členové milic, kteřé útočí na demonstranty tyčemi a řetězy. | Foto: Reuters

* Moc v čele s ajatolláhem Chameneím se zřejmě bude tvrdě bránit pokusům o změnu * Protesty zatím nemají takovou sílu, jako v roce 1979, kdy byl svržen šáh * Násilí začala volbou Ahmadínežáda prezidentem. Podle opozice šlo o podvod.

Teherán - Krveprolitím končil v Íránu loňský rok a letošek zřejmě nebude jiný.

Vše ukazuje na to, že nesmiřitelná část režimu duchovního vůdce ajatolláha Chameneího a prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda je odhodlána v případě svého ohrožení sáhnout ke všem prostředkům, srovnatelným například se zásahem čínských vojáků na náměstí Tchien An-men v roce 1989.

Opoziční hnutí, které žádá podstatné změny v zemi, se ani přes tvrdé represe nevzdalo. Střelba na demonstracích, smrt desítek lidí a zatýkání stovek dalších protesty zatím nezastavily.

Naopak, závěr roku ukázal, že opozice se radikalizuje a tentokrát její stoupenci opláceli policií násilí také násilím.

"Centrum Teheránu se stalo válečnou zónou," uvedla exilová íránská rozhlasová stanice Radio Farda.

Čtvrteční provládní demonstrace v Teheránu.
Čtvrteční provládní demonstrace v Teheránu. | Foto: Reuters

Režim se nyní opírá o představitele konzervativních islámských duchovních a elitní jednotky Revolučních gard. Ty čítají na 200 tisíc mužů, loajálních nejvyššímu vůdci Chameneímu.

Gardy také Írán do značné míry ekonomicky ovládají. Řada státních i soukromých firem s velkými příjmy je na ně napojena.

Někteří znalci Íránu se obávají, že budou režim tvrdě bránit za jakoukoliv cenu. Jeho představitelé nehodlají dát najevo slabost. Stejně jako část obyvatelstva, pro kterou je jakékoliv jiné zřízení než teokratická islámská republika ideologicky nepřijatelná.

"Domnívám se, že nejradikálnější křídlo režimu vystupňuje represe a neustoupí požadavkům lidí," řekl Rádiu Svobodná Evropa iránský analytik a sympatizant opozičního hnutí Morteza Kazemiam.

Jeden z blízkých spolupracovníků Chameneího - klerik Abbas Vaíz-Tabási v úterý varoval, že každý, kdo bude pokračovat v protestech a organizovat je, může být prohlášen za nepřítele Boha a podle íránských zákonů mu bude hrozit poprava.

Opozice je složená z různých proudů. Někteří jen chtějí reformovat stávají systém, jiní chtějí jeho úplnou demontáž. Na demonstracích už například zazněly výkřiky "Chameneí je vrah."

Většina odpůrců Chameneího a Ahmadínežáda se ale shoduje v podpoře větší individuální svobody Íránců, práv žen, svobodnějších médií, lepších vztahů s Evropou i USA.

Nespokojenost je velká. Ročně opouští Írán zhruba 150 tisíc mladých lidí, většinou vysokoškolsky vzdělaných, aby hledali uplatnění jinde. Tajná policie neustále sleduje vysoké školy, které vřou odporem a kritikou.

Foto: Aktuálně.cz

Umlčet opozici se režimu nedaří hlavně díky internetu. Ze 75 milionů Íránců používá internet pravidelně 22 milionů a všechny stránky nelze blokovat či cenzurovat. A večer tisíce lidí vylézají na střechy domů a volají "Smrt diktátorovi."

Vyčíslit, jak velká část íránského obyvatelstva je straně opozice a jak velká si naopak přeje její umlčení, přesně nelze. Chameneí i Ahmadínežád mají část země na svojí straně, ale podle pozorovatelů přímo v zemi počet lidí, kritizujících stávají poměry, neustále roste.

Objevují se také paralely s revolucí roku 1979, která svrhla šáha Muhammada Rézy Pahlavího a vyústila ve vytvoření islámské republiky.

Současná moc se ale zdá být odhodlanější bránit se, navíc protesty zatím nejsou tak masové jako před třiceti lety, kdy vyšly do ulic miliony lidí a ekonomika zkolabovala v důsledky stávky ropných dělníků.

K tvrdým střetům mezi policií a demonstranty došlo i včera na Silvestra. V centru Teheránu policisté znovu nasadili slzný plyn, podle opozičního internetového serveru dokonce armáda přesunula do metropole několik stovek tanků a obrněných vozidel.

Íránskou krizi mohou ještě více prohloubit zpřísněné mezinárodní ekonomické sankce, pokud Teherán nepřistoupí na dohodu a kompromis se Spojenými státy a evropskými zeměmi ohledně svého jaderného programu. Pokles cen ropy v posledních dvou letech už tak íránskou ekonomiku hodně poškodil.

Rok 2010 bude v Íránu rokem konfrontace, velmi pravděpodobně krvavé.

 

Právě se děje

Další zprávy