Schůzka velmoci-Írán skončí dohodou, sankcemi či válkou

Martin Novák Martin Novák
1. 10. 2009 7:05
V Ženevě začínají dlouho očekávané rozhovory šesti velmocí a Íránu o jaderném programu
O víkednu Írán vyzkoušel rakety krátkého i středního doletu. Střela Šaháb-3 je schopná zasáhnout Izrael.
O víkednu Írán vyzkoušel rakety krátkého i středního doletu. Střela Šaháb-3 je schopná zasáhnout Izrael. | Foto: Reuters

* Íránu hrozí tvrdší sankce, zachránit ho mohou Čína a Rusko * Západní diplomaté jsou k výsledkům rozhovorů skeptičtí * USA údajně věděly o stavbě dalšího íránského zařízení na obohacení uranu už několik let

Ženeva - Dlouho očekávané rozhovory mezi šesti velmocemi a Íránem o jeho jaderném programu dnes začínají ve Švýcarsku.

Pro Írán jde patrně o poslední šanci, jak se vyhnout tvrdým sankcím a v pozadí se rýsuje nebezpečí další války na Blízkém východě.

Izrael totiž odmítá vyloučit bombardování Íránu, pokud se nepodaří rozptýlit obavy o jaderných úmyslech islámské republiky vyjednáváním. Nukleární hlavice v rukou teheránského režimu považuje židovský stát za největší ohrožení od svého vzniku v roce 1948.

Připomeňme, že Evropská unie, Spojené státy a Izrael mají už několik let podezření, že jaderný program Teheránu směřuje k sestrojení atomové bomby a tím k posílení mezinárodního vlivu Íránu.

Íránský režim však vytrvale oponuje, že jadernou energii chce výhradně pro mírové účely.

Naděje na úspěch nejsou příliš velké.. Íránský vyjednávač Alí Akbar Sálehí dopředu avizoval, že jeho země se nevzdá „jaderných práv. Tedy že nepozastaví obohacování uranu, jak žádají velmoci.

Odsouzeny k neúspěchu

S íránskou delegací zasednou k jednacímu stolu zástupci šesti zemí. USA, Francie, Velké Británie, Německa, Ruska a Číny.

„Rozhovory jsou už na začátku víceméně odsouzeny k neúspěchu. Je jasné, že Íránci neřeknou to, co chceme slyšet a my potom uděláme to, co budeme muset," řekl agentuře Reuters nejmenovaný západní diplomat, obeznámený s přípravou jednání.

Zkouška íránských raket.
Zkouška íránských raket. | Foto: Reuters

Pokud nedojde k dohodě, hrozí Íránu tvrdé hospodářské sankce. Mohly by výrazně omezit vývoz i dovoz zboží ze země, zmrazit účty řady íránských firem i jednotlivců v zahraničí, omezit obchodování s íránskou ropou a ropnými produkty. Restrikce by patrně zasáhly i íránské banky.

Mezi Evropany a Američany tentokrát neexistují rozpory jako v roce 2003, když byly rozděleni v názorech na útok proti Iráku. Británie a USA byly pro, Francie a Německo ostře proti. Tentokrát jsou všechny čtyři země zajedno v nutnosti sankcí, pokud bude islámská republika neústupná.

V Radě bezpečnosti OSN ale vše mohou zablokovat Rusko nebo Čína. A obě země mají v Íránu ekonomické zájmy.

Moskva a Peking mají co ztratit

Moskva se podílí na stavbě atomové elektrárny v íránském Búšehru a ruské firmy mají v Íránu lukrativní zakázky, včetně těch zbrojařských.

Satelitní snímek donedávna
Satelitní snímek donedávna | Foto: Reuters

„Zvažovat, zda uvalíme sankce či ne, není cestou k řešení problému. Musí se najít politické řešení. Začít je třeba seriózním dialogem s Teheránem," shrnul pozici Kremlu ruský velvyslanec v USA Sergej Kisljak.

Pro Čínu je Írán důležitým zdrojem ropy a odbytištěm pro její výrobky. A protože evropské firmy a investoři v zemi vyklízejí pole, stále aktivnější jsou v Íránu čínské společnosti.

Jednání začínají v napjaté atmosféře poté, co minulý týden vyšlo najevo, že Íránci tajně stavějí další zařízení na obohacování uranu. A to uprostřed hory v místech, kde bylo kdysi skladiště raket a dalších zbraní.

Je však otázka, nakolik je pro evropské a americké politiky tato skutečnost nová. Podle amerických expertů CIA věděla o stavbě „tajné" továrny už od roku 2006 a informace o ní dostal americký prezident Barack Obama při svém nástupu do funkce letos v lednu.

Foto: Aktuálně.cz

Íránci navíc tvrdí, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) jim ukládá, aby o nových částech jaderného programu informovali Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) 180 dní před jejich spuštěním. A inkriminované zařízení prý nebude spuštěno dříve než za osmnáct měsíců.

Vyjednávač Sálehí prohlásil, že nová továrna je záložní. Například pro případ, že by stávající jadenrý komplex v Natanzu někdo bombardoval.

Když bomba, tak v roce 2014?

Při obohacování uranu jde o oddělení hlavních izotopů uranu. Pro jaderné využití je vhodný izotop U235. V atomovém reaktoru stačí, když je koncentrovaný na 2 až 4 procenta, pro jadernou zbraň je potřeba zvýšit jeho koncentraci oproti izotopu U238 na více než 90 procent.

Podle odhadů některých západních odborníků by Írán mohl sestrojit funkční atomovou bombu - pokud o ní usiluje - zhruba v roce 2014. 

 

Právě se děje

Další zprávy