Hamás a Fatah u jednacího stolu. Chtějí společnou vládu

Roman Gazdík
26. 2. 2009 12:05
Prvním gestem je propuštění vězňů na obou stranách
Palestinská vlajka nad demonstranty v Gaze
Palestinská vlajka nad demonstranty v Gaze | Foto: Reuters

Káhira - Území zamýšleného palestinského státu je de facto rozděleno od krátké občanské války, která propukla v polovině roku 2007. Gazu na pobřeží Středozemního moře od té doby ovládá islamistické hnutí Hamás, Západní břeh na hranici s Jordánskem sekulární nacionalisté z Fatahu.

Nepřátelské frakce, které se podle zpráv humanitárních organizací uchylují i k mučení vězňů druhé strany, zasedly v Egyptě ve čtvrtek k jednacímu stolu.

A to proto, aby poprvé po dlouhých měsících jednaly o vládě národní jednoty. Kromě Hamásu a Fatahu se diskusí účastní i deset dalších menších palestinských frakcí.

Jak zareaguje zahraničí?

"Egypt doufá, že toto setkání je skutečným startem nové éry, která ukončí rozdělení státu, které trvalo příliš dlouho. Přišel čas, abychom jednou pro vždy otočili stránku," prohlásil v egyptské televizi šéf egyptské výzvědné služby Omar Sulejman, který jednání mezi znesvářenými stranami koordinoval.

Předák Fatahu a palestinský prezident Mahmúd Abbás
Předák Fatahu a palestinský prezident Mahmúd Abbás | Foto: Reuters

Usmíření mezi Hamásem a Fatahem je dle pozorovatelů klíčové pro pokračování mírového procesu s Izraelem a založení palestinského státu. Důležité bude nyní také stanovisko, jaké k vzniku případné společné vlády zaujmou zahraniční hráči.

Ani Evropská unie, ani Spojené státy podobnou vládu ze začátku roku 2007 neuznaly, ta se velmi rychle rozpadla a ozbrojený vnitro-palestinský konflikt vypukl s ještě větší intenzitou. Nyní bude Evropa pravděpodobně postupovat jinak.

Vláda technokratů

Předseda rady ministrů zahraničí EU Karel Schwarzenberg nedávno Aktuálně.cz řekl, že EU požaduje, aby šlo o úřednickou vládu. To by uvítaly také Spojené státy, které mají v oblasti nejsilnější slovo a mohou tlačit na Izrael.

K jednání s Hamásem vyzval zahraniční státy dnes zveřejněný otevřený dopis mnoha bývalých vyjednavačů z rizikových oblastí, jako byly války na Balkánu a v Salvadoru, konflikt v Severním Irsku, národní usmíření v Jihoafrické republice po pádu apartheidu i násilí na samotném Blízkém východě.

Podepsal jej i bývalý izraelský ministr zahraničí a někdejší vyjednavač z Camp Davidu a Taby Šlomo Ben-Ami.

Obnovit důvěru

Vůdce Hamásu v Gaze Ismaíl Haníja (vpravo)
Vůdce Hamásu v Gaze Ismaíl Haníja (vpravo) | Foto: Reuters

Nejdůležitější však bude nyní obnovení důvěry mezi Hamásem a Fatahem. O vládě národní jednoty se mělo v Egyptě jednat už v listopadu, Hamás však z jednání odstoupil s poukazem na pokračující údajné zatýkání jeho stoupenců na Západním břehu.

Obě strany tak nyní slíbily, že naopak začnou vězně svého konkurenta propouštět. Hamás by měl zrušit domácí vězení některým členům Fatahu v Gaze, Fatah naopak propustit 80 z 380 zadržovaných islamistů.

"Určitý počet vězňů bude osvobozen hned na začátku rozhovorů," citovala BBC ze společného komuniké šéfa poslanců Fatahu Azzáma Ahmeda a jednoho z předáků Hamásu Mahmúda Zahara. "Další zadržovaní budou propouštěni následovně, takže tato otázka bude zcela vyřešena před koncem palestinského národního dialogu."

 

Právě se děje

Další zprávy