New York - Americký vyšetřovatel, který po zadržení Saddáma Husajna v prosinci 2003 iráckého diktátora několik měsíců vyslýchal, poprvé vystoupil z anonymity a hovořil s novináři.
Agent jménem George Piro mluvil o svých rozhovorech se Saddámem v pořadu 60 Minutes v televizi CBS.
Piro je libanonského původu a hovoří skvěle arabsky, proto byl vybrán jako vyšetřovatel iráckého exprezidenta.
Vyslýchal ho v jeho bagdádské cele, kde Husajn čekal na začátek soudního procesu.
Piro v televizním rozhovoru uvedl, že právě díky libanonskému původu a znalosti arabských reálií se mu podařilo si Saddáma naklonit a přimět ho, aby vypovídal o událostech, které předcházely válce.
Nevěřil v pozemní invazi
Dozvěděl se, že irácký prezident podcenil vůli Spojených států jít do války a dlouho nevěřil, že americký prezident George Bush svolí k pozemní invazi a ke svržení režimu.
"Saddám přiznal, že počítal s několikadenním bombardováním. Podobným, jaké se uskutečnilo třeba v roce 1998. Nečekal, že američtí vojáci vstoupí na iráckou půdu a navždy ukončí jeho vládu," sdělil Piro.
Odpověděl také na dodnes ne zcela jasně zodpovězenou otázku, proč Saddám více nespolupracoval s mezinárodními inspektory a jednozačně neprokázal, že už nemá žádné zbraně hromadného ničení.
Právě jejich údajná existence byla oficiálně důvodem amerického útoku, ale po invazi se žádné nenašly. OSN i Washington pak dospěly k závěru, že veškerý arzenál biologických a chemických zbraní stejně tak jako součásti jaderného programu Saddám zničil už po porážce v Kuvajtu v roce 1991.
Irácký prezident to ale nikdy veřejně nepotvrdil.
Strach z Íránu
"Saddám nechtěl jasně říci, že zbraně hromadného ničení nemá, protože se obával íránského útoku. Věřil, že pokud se ho Írán přestane bát, napadne Irák. Chtěl v očích světa nadále vypadat jako silný vůdce," uvedl vyšetřovatel FBI.
Irák a Írán spolu vedly válku v letech 1980 až 1988, kterou začal Saddám Husajn. Skončila uzavřením příměří, ale Irák z ní vyšel hospodářsky vyčerpaný.
Saddám se nepřesnými odhady vyznačoval po celou dobu své politické kariéry. Po útoku na Írán se domníval, že potrvá jen několik měsíců a nepřítel rychle kapituluje.
Když v roce 1990 napadl pro změnu Kuvajt, nepočítal s tím, že se svět postaví na takový odpor a že mezinárodní koalice na čele s USA jej silou donutí k ústupu.
Za poslední omyl z roku 2003 zaplatil životem. Byl dopaden v úkrytu americkými vojáky, iráckým tribunálem odsouzen k trestu smrti a 30.prosince 2006 v Bagdádu popraven.
