Mosul - Turecké jednotky vstoupily do severního Iráku. Místní obyvatelé se bojí. Nemají kam jít.
Příběh bezmála šedesátiletého Amanuala Jusufa mluví za vše.
V roce 1976 utekl z Kurdistánu poté, co Saddám Husajn zničil jeho rodnou vesnici.
Hlavní město Bagdád kvapně opouštěl v roce 2003 po invazi amerických vojsk. O tři roky později ho rostoucí násilí vyhnalo z Mosulu.
Nyní jeho vesnici na hranicích Iráku a Turecka obsadili vojáci vyslaní Ankarou. Další odchod však Jusuf neplánuje. "Už to vzdávám. Zůstávám. Nemám kam jít."
O aktuální situaci na turecko-irácké hranici ČTĚTE ZDE
V okamžiku, kdy turecký parlament dal zelenou honu na separatisty z Kurdské strany pracujících (PKK), kteří se skrývají na irácké straně hranice, začal v Bagdádu jednat turecký ministr zahraniční Ali Babacan se svým iráckým protějškem Hošjarem Zebárím, aby stávající krizi vyřešili. Zatím bez výsledků.
Washington i Bagdád se snaží Turecko přesvědčit, aby vojenské akce ukončilo. Obávají se nestability Kurdistánu, který až doteď zažíval na rozdíl od zbytku Iráku ekonomický boom a relativní klid.
PROHLÉDNĚTE SI FOTOGALERII
Nervozita v Kurdistánu stoupá
Obyvatelé malé vesnice na irácko-tureckém pomezí se nyní skrývají před tureckými střelami. Část z nich ze strachu své domovy opustilo. Jiní zůstávají. Stejně jako Amanual Jusuf totiž nemají kam jít.
"Tento problém se týká PKK a Turecka, tak proč ničí naši zemi. S námi to nemá nic společného," říká Jusuf. A souhlasí s ním i většina místních, kteří sem před lety přišli z nejrůznějších částí Iráku právě kvůli bezpečí.
"Střelba trvá již několik dní," říká Goreal Weuda. "Žádáme Spojené národy, Human Rights Watch a regionální vládu, aby tento politický problém vyřešili. A Turecko ať přestane naším lidem hrozit. My už nemáme kam jít."
