Slova "operace", "tažení", nebo "boje" z izraelských oficiálních dokumentů zmizí.
34 dnů loňského července a sprna, během kterých zemřelo na obou stranách izraelsko-libanonské hranice více než 1200 lidí převážně civilistů - budou od teď popisovat jako "Druhou libanonskou válku."
"Nejdůležitější je, že jsme to rychle ukončili a jméno vybrali, může být použito na medajlích a hrobech padlých," řekl ministr bez portfeje Jacob Edery, předseda komise, která dostala úkol na starosti.
Pojmenování musí ještě na pravidelné nedělní schůzi schválit vláda. Podle dostupných informací tomu nebude stát nic v cestě.
Jméno války - bolavé téma
Sedmiměsíční neschopnost pojmenovat boje, které naplno vypukly po zajetí dvou izraelských vojáků členy hnutí Hizballáh, nejvíc rozhořčila ty, kdo během konfliktu přišli o blízké. Vládu obviňují z úmyslného otálení a zneuctění památky padlých
Vadilo jim, že nemůžou oficiální jméno války vytesat na jejich hroby, jak je v Izraeli tradicí.
"Pokud vláda neví, co bylo důvodem pro události loňkého léta, jak jim chcete dát jméno?," napsal Doron Rosenbum z levicového deníku Haarec s tím, že "zapojení pozůstalých do debaty o pojmenování války reflektuje slabé politické vedení země".
Argument kabinetu premiéra Ehuda Olmerta zní: definice války říká, že jde o "ozbrojený konflikt mezi státy nebo národy".
Hizballáh sice je ozbrojeným hnutím, pod libanonskou armádu ale nepatří.
Dozvuky války jsou stále velmi živé
"Druhou libanonskou válku" považuje většina Izraelců za nezdar. Armádě se nepodařilo zastavit Hizballáh v ostřelování měst raketami. Domů se nevrátila ani dvojice zajatých vojáků.
Okolnosti letního konflitku tak znepříjemňují život politikům stále.
Během deseti dnů zveřejní tzv. Winogradova komise výslechy čelních představitelů státu: ministra obrany Amira Perece, bývalého náčelníka generální štábu Dana Chaluce a preméra Ehuda Olmerta. Tedy trojlístku, jež o vojenském vpádu do Libanonu rozhodl.
"Nemyslete si, že armáda bude znovu připravená za tři měsíce," varoval vládu Chalucův nástupce Gabi Aškenázi. Podle něj to bude trvat roky, než izraelská armáda znovu obnoví svou připravenost.
Zatímco Chaluc ze svého postu už před pár týdny odešel, Perec i Olmert čelí kritice na svých postech. Premér je navíc podezřelý z korupce.
Jako nejlepšího kandidáta na úřad premiéra vidí Olmerta podle průzkumů pouhá tři procenta obyvatel.
Olmert: jsem připraven učinit "zásadní" ústupky
Podporu na domácí půdě se bývalý advokát Olmert snaží získat pokroky v usmiřování se sousedy Izraele.
Ve čtvrtek prohlásil, že Izrael je ochoten učinit "zásadní, bolestné a nepříjemné ústupky" ve snaze podpořit dialog se svými odpůrci.
Podotkl také, že vhodný by pro to mohl být nevyužitý saúdskoarabský plán pro nastolení míru na Blízkém východě z roku 2002.
Arabský svět skrze něj nabídl, že výměnou za stažení Izraele ze Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma, obnoví s židovským státem plné diplomateické vztahy.
"Saúdskoarabská iniciativa je zajímavá a má řadu položek, které jsme ochotni přijmout - ačkoli pochopitelně nejsme ochotni přijmout všechny - a mohla by být vhodným základem pro dialog mezi námi a umírněnými Araby," řekl Olmert.
