Živě z Íránu: značí radar v Česku válku?

Martin Novák Martin Novák
29. 1. 2007 10:00
REPORTÁŽ - O tom, že v Česku má stát radar údajně i na obranu proti jejich raketám, nemá drtivá většina Íránců tušení. Uvnitř: GALERIE


Martin Novák je novým redaktorem zahraničního oddělení. Na rozkoukání se mnoho času nedostal, povolební vývoj v Palestině byl velmi rušný.
Martin Novák je novým redaktorem zahraničního oddělení. Na rozkoukání se mnoho času nedostal, povolební vývoj v Palestině byl velmi rušný. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Ani to nikoho příliš nezajímá - válečná atmosféra tu zatím nepanuje.

Vláda a státní média ujišťují, že Spojené státy ani Izrael nenaleznou odvahu na Írán zaútočit. A když, zaplatí za to vysokou cenu. A islámská republika se svého cíle - jaderného programu - nikdy nezřekne.

Ahmadínežád není jen obdivován

Nesmiřitelný postoj, který vytýčil prezident Mahmúd Ahmadínežád, ale dostává trhliny. Objevují se názory, zda má smysl riskovat další izolaci a další válku, když má země tolik nevyřešených problémů.

Persepolis - svědek přeislámské íránské historie.
Persepolis - svědek přeislámské íránské historie. | Foto: Martin Novák

A to i v nejužším vedení země. Deník Džumhúrí Islámí, který tlumočí názory nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, nedávno nepřímo kritizoval Ahmadínežáda.

Není prý nutné, aby se na každém mítinku a každé tiskové konferenci zmiňoval o jaderném programu. Příliš konfrontační tón Ahmadínežáda a jeho ekonomickou politiku začali otevřeně kritizovat i poslanci parlamentu.

Ti Íránci, kteří nejsou zrovna nadšeni ze současné vlády, se právě bojí ještě větší izolace jejich země a dalšího prohloubení ekonomických problémů.

Jádro ano, ale za jakou cenu ?

Student medicíny Hasan, který žije v Šírázu na jihu Íránu, je pro jaderný program. Ale ne za každou cenu.

"Rád bych cestoval, měl dobrou práci a našetřil také nějaké peníze," tvrdí a obává se, že konflikt se Západem to vše může ohrozit.

Stejně jako mnoho dalších Íránců si ale myslí, že obavy z bomby nebo válečných snah jeho země jsou přehnané. "Nemám ty, co tady vládnou, moc v lásce. Ale Írán už několik století na nikoho nezaútočil. Nejsme národ, který by začínal války."

Persepolis: Důkaz izolace

Ať už Íránci války začínali nebo ne, bojovalo se tu hodně.

Asi padesát kilometrů za Šírázem se nacházejí památky na minulost, kterou právě války a revoluce zničily. Zbytky města Persepolis jsou jednou z nejcennějších památek světa.

A také důkazem o určité izolaci, v níž Írán žije. Na rozdíl od Egypta nebo Řecka tady neparkují autobusy se zájezdy, nikde zástupy německých či japonských turistů.

AKTUÁLNĚ.CZ V ÍRÁNU
Autor fotografie: Martin Novák

Jediný obchod se suvenýry je zavřený a soudě podle zaprášených výloh už dost dlouho.

Ve slunném lednovém odpoledni se mezi sloupy, sochami a zbytky paláců procházejí jen skupiny Íránců. Do Íránu se zkrátka za turistikou příliš nejezdí a vyhlídky na možnou válku s USA nebo Izraelem hoteliérům a místním cestovním kancelářím rozhodně nepomáhají.

Persepolis je legendou předislámské Persie. Vzpomínkou Iránců na doby, kdy jejich země byla mocností, s níž musel každý počítat.

Proslulé město začal stavět král Dárius Velký v šestém století před naším letopočtem. Sláva však netrvala dlouho. V roce 331 př.n.l. město zničil Alexandr Makedonský. Podle některých historiků se k tomu rozhodl v opilosti.

Stovky let pak zůstávalo skryto v nánosech písku a prachu, znovu povstalo až ve třicátých letech 20. století.

Islámští revolucionáři se zabývali v roce 1979 myšlenkou, že Persepolis jako neislámskou zbytečnost, ba škodlivost,zničí. Naštěstí se tak nestalo.
Islámští revolucionáři se zabývali v roce 1979 myšlenkou, že Persepolis jako neislámskou zbytečnost, ba škodlivost,zničí. Naštěstí se tak nestalo. | Foto: Martin Novák

Krok od zničení

Nechybělo mnoho a zmizelo úplně. Po islámské revoluci v roce 1979 se část nejextrémnějších radikálů vedená ajatoláhem Chalchalím chtěla zbavit všeho, co v Íránu existovalo ještě před islámem.

Navrhla srovnat Persepolis se zemí. Ale radikálové narazili - tisíce dobrovolníků šli ruiny bránit. Uspěli, destrukce se nekonala.

"Ve školách se dříve o předislámských dějinách Persie moc neučilo, po revoluci to nebylo populární. Ale dnes je to lepší, v osnovách je toho hodně. Většina Íránců je hrdá na svoji minulost," říká student Hasan.

Nejsme Arabové !

Íránci jsou alergičtí na to, když je někdo z "okolního" světa považuje za Araby. Jsou pyšní na vlastní jazyk, identitu a kulturu. A přestože přijali islám, arabská invaze ze sedmého století, která tehdy nové náboženství přinesla, není populární.

Vztahy s Araby tak byly vždy komplikované a jsou i dnes. Některé arabské státy - například Egypt nebo Saúdská Arábie - sdílejí s USA a evropou obavy z íránského jaderného programu a z velké vojenské síly Teheránu.

Šáhova letní rezidence Sádabád na severu Teheránu.
Šáhova letní rezidence Sádabád na severu Teheránu. | Foto: Martin Novák

Spory o Persepolis ovšem ustaly, cenná památka přežila. Nyní dokonce úřady zbudovaly přímo v areálu strážní budovy, z nichž je na celé naleziště dobře vidět. Kdo šlápne, kam nemá, nebo se příliš dotýká soch, je hlasitě napomenut z megafonu.

Když Američané byli přátelé

Zatímco Persepolis je dokladem slávy bývalé Persie i její vojenské porážky, sousedící park je tichým svědkem křehkosti a pomíjivosti mocenského postavení v Íránu.

Stojí tady rezavějící kostry stanů, které nechal postavit poslední šáh Muhammad Réza Pahlaví v roce 1971 na oslavu dvou a půl tisíce let trvání Perské říše.

  • Novodobá historie Íránu v datech - čtěte ZDE

Pompézní oslava spolykala stamilióny dolarů. Luxusní stany měly mramorové obklady, jídlo a pití bylo dovezeno z Francie, před Persepolí pochodovaly tisícovky vojáků v kostýmech z různých dob. Zúčastnily se desítky hlav států a monarchů.

Osm let nato ale proamerickéo šáha svrhla revoluce. Z USA se stal nepřítel. Kostry stanů - na některých z nich ještě vlají zbytky celt - jsou jednou z mála připomínek doby, kdy ve Washingtonu počítali s Teheránem jako blízkým spojencem na Blízkém východě.

Pokoje v rezidenci jsou ve zhruba ve stavu, v jakém je poslední íránský monarcha opustil. Na snímku jeho ložnice.
Pokoje v rezidenci jsou ve zhruba ve stavu, v jakém je poslední íránský monarcha opustil. Na snímku jeho ložnice. | Foto: Martin Novák

Lustry z ČSSR

Další takovou vzpomínkou je letní šáhova rezidence Sádabád na severu Teheránu. Takzvaný Bílý palác nechali revolucionáři v původním stavu. Dodnes tak tady visí v pokojích lustry z Československa. Svítí na francouzský nábytek a unikátní íránské koberce.

V roce 1979 vyhnaly šáha ze země miliónové demonstrace jeho odpůrců, ale zdaleka ne všichni na něj dnes vzpomínají ve špatném. Ostatně vzhledem k babyboomu osmdesátých let je více než polovina Íránců mladší pětadvacet let, takže monarchii nepamatuje.

Bylo za monarchie lépe?

Průměrná kupní síla Íránců je ve srovnání se 70. léty o více než polovinu nižší. Ceny potravin a základního zboží neustále stoupají, nezaměstnanost je vysoká.

Hodně lidí má kvůli obživě dvě zaměstnání. Například v taxi vás může ve večerních hodinách často snadno vézt univerzitní profesor nebo státní úředník.

Rozhodně neplatí, že by se země nacházela v předvečer další revoluce. Ale nespokojenců je v Íránu hodně.

Zbytky luxusních stanů, které byly v roce 1971 svědkem velkolepých oslav 2 500 let trvání perské monarchie. Za osm let padla.
Zbytky luxusních stanů, které byly v roce 1971 svědkem velkolepých oslav 2 500 let trvání perské monarchie. Za osm let padla. | Foto: Martin Novák

"Problémem je, že veškeré opozici v Íránu chybí nějaký jednotící článek. Lidé mají rozdílné poždavky. Někdo chce demokracii,jiný jen práci nebo více peněz, další třeba svobodu dívat se na jakékoliv filmy nebo procházet se po ulici s přítelkyní," říká politolog Hosejn Rasám.

Ne každý chce změnu. Současný systém má stále i hodně zastánců a všechny hlavní mocenské páky ve svých rukou.

Ale Persepolis i šáhovo stanové městečko ukazují, jak relativní bývá v Íránu a Persii pocit, že držíte moc pevně v rukou...

Prohlédněte si cestovní mapu zvláštního zpravodaje Aktuálně.cz v Íránu

 

Právě se děje

Další zprávy