Lidstvo je na prahu objevu, který změní medicínu

Petr Jemelka Petr Jemelka
2. 2. 2014 12:10
Nová metoda získávání kmenových buněk dovolí vyrábět orgány "jako na běžícím pásu".
Kmenové buňky. Ilustrační foto.
Kmenové buňky. Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Tokio/Birmingham - Vědci našli způsob, jak snadno, levně a rychle "přeprogramovat" dospělé buňky myší do embryotického stadia, čímž z nich vytvořili kmenové buňky, považované za budoucnost medicíny.

Kmenové, tedy ještě nediferenciované buňky jsou totiž schopny přijmout úlohy libovolné stavební jednotky organismu, a začít tak tvořit novou tkáň nebo nahrazovat poškozenou.

Pokud bude metoda - prezentovaná v odborném magazínu Nature - fungovat i u lidí, umožní to - zjednodušeně řečeno - vyrábět náhradní orgány.

To ale není všechno. Z kmenových buněk bude možné "vypěstovat" nové kosti, kůži, krev, prostě všechno krom pohlavních buněk, tedy spermií a vajíček.

Týmy badatelů z japonského Centra pro vývojovou biologii Riken, Kliniky ženské medicíny v britském Birminghamu a Harvardovy univerzity ve Spojených státech navázaly na Nobelovou cenou ověnčenou práci Brita Johna Gurdona a Japonce Šinjy Jamanaky. Ti zmiňovanou schopnost dospělých buněk prokázali jako první.

Novou metodu vědci popisují tak, že krevní buňky "nejprve nechali množit a následně vystavili tlaku, který je téměř zahubil". Použili k tomu různých "útrap", například fyzické trauma, nízký přísun kyslíku nebo zvýšenou kyselost prostředí.

Právě ta se ukázala jako nejefektivnější. Buňky se po několika dnech vzpamatovaly a transformovaly.

Haruko Obokatovou z centra Riken reakce buněk na změnu prostředí překvapila. "Je opravdu vzrušující přemýšlet o nových možnostech, které nám tyto objevy nabízejí. Nejen v regenerativní medicíně, ale například i v léčbě rakoviny," líčila serveru BBC.

Moc dobré na to, aby to byla pravda?

"Bude-li to fungovat i u lidí, může to naprosto změnit pravidla hry a rozšířit možnosti terapie kmenovými buňkami za použití materiálu odebraného přímo z těla pacienta. To by znamenalo, že konečně přišla doba personalizované medicíny," potvrdil význam objevu Chris Mason, vedoucí katedry regenerativní medicíny z University College London.

On sám se na projektu nepodílel. "Když jsem to viděl, pomyslel jsem si ´můj bože, to je průlom´! Je to velmi vzrušující a překvapivé. Zdá se to být trochu příliš moc optimistické, ale všichni ti experti, kteří to prověřovali... jsem si jistý, že (jejich) závěry jsou správné," dodal pro BBC.

Některé buňky přežily a během několika dní se vzpamatovaly tak, že se přírodní cestou přetransformovaly zpět do stadia, které je téměř identické s tím, v němž se nacházejí pravé kmenové buňky.

Takto přeprogramované buňky byly následně schopny přijmout roli jakékoliv buňky v těle, krom již zmíněných pohlavních, což ale nedokážou ani přírodní kmenové buňky.

 

Právě se děje

Další zprávy