Islámábád - Usáma bin Ládin se téměř deset let ukrýval v Pákistánu díky "neschopnosti a nedbalosti" tamních úřadů a bezpečnostních složek.
Vyplývá to z utajované vyšetřovací zprávy, kterou si po zásahu amerického komanda objednal pákistánský parlament.
V noci 1. května 2011 elitní jednotka amerického námořnictva pronikla do hloubi pákistánského území, aby zajala či zabila nejhledanějšího teroristu světa.
Na rozkaz prezidenta Baracka Obamy američtí vojáci přiletěli ve vrtulnících do posádkového města Abbottábádu, kde američtí zpravodajci odhalili teroristův úkryt.
Během razie byl bin Ládin a další čtyři lidé zabiti, další zraněni. Celá operace se odehrála bez vědomí pákistánské vlády či armády, které Američané úmyslně neinformovali, aby zabránili úniku informací.
Pákistánský parlament následně zřídil vyšetřovací komisi, jíž dal za úkol zjistit, jak Američané mohli podniknout tříhodinovou operaci v hloubi země jako "největší ponížení pákistánského lidu" od odtržení Bangladéše a jak bylo možné, že pákistánské zpravodajské služby neměly tušení o tom, že se mohl Ládin na jaře či v létě 2002 usadit v zemi.
"Abbottábádská komise" vyslechla více než dvě stovky svědků, včetně tří vdov po bin Ládinovi, šéfa pákistánských tajných služeb a dalších vysokých úředníků. Dospěla k závěru, že bin Ládin mohl žít Abbottábádu vinou "kolektivního selhání vojenských úřadů, zpravodajských služeb, policie a civilní správy".
Šlo prý o "nedbalost a neschopnost na téměř všech úrovních".
Usáma bin Ládin, jak ho neznáte. Jako zapálený džudista:
Komise sice nenašla žádnou oporu pro nařčení, že by Pákistán spolupracoval s teroristickou sítí, nicméně nevyloučila možnost jistého "nadržování" či "tichého souhlasu".
"Žili extrémně skromně a nikdy se nepředváděli na veřejnosti," tvrdí zpráva o životě uprchlíků. Podle vdov si bin Ládin při pochůzkách nasazoval kovbojský klobouk, aby se vyhnul odhalení.
I tak zůstala mimo chápání komise skutečnost, že si všichni sousedé, místní úředníci, policisté či zpravodajci po celých šest let nepovšimli opevněné usedlosti s ostnatým drátem, nalézající se asi kilometr od ostře střežené prestižní vojenské akademie.
Obama zásah komanda sledoval v přímém přenosu:
Americké narušení pákistánské suverenity nájezdem komanda umožnilo podle zprávy nesprávné a zastaralé vyhodnocování bezpečnostních a strategických hrozeb.
"Je to oficiální či neoficiální obranná politika, že se ani nesnažíme bránit zemi, pokud je ohrožena či dokonce napadena supervelmocí, jako jsou USA?" ptala se komise nejvyšších důstojníků. "Z hlediska pákistánské doktríny se svět zastavil na desetiletí," poznamenala komise ke zjištění, že veškerá pákistánská obrana byla soustředěna na hranici s Indií.
Pákistánské stíhačky byly sice vyslány dohonit a sestřelit americké vrtulníky, ale už bylo pozdě.
