Peking - Tisíce čínských uživatelů internetu vyzvaly tamní Nejvyšší soud, aby ušetřil jednatřicetiletou podnikatelku odsouzenou k trestu smrti.
Případ dívky vzešlé ze skromných poměrů, která se sama vypracovala na jednu z nejbohatších žen v zemi, aby se nakonec dočkala odsouzení za sporný podvod, zvedl v zemi mimořádnou vlnu sympatie, napsala agentura Reuters.
Wu Jing, prezidentka společnosti Bense Holding Group ve východočínské provincii Če-ťiang, byla zadržena v roce 2007 a o dva roky později odsouzena místním soudem k trestu smrti.
Peníze prohýřila, odmítl soud odvolání
V letech 2005 až 2007 údajně nelegálně získala 770 milionů jüanů (téměř 2,4 miliardy korun) od jedenácti lidí, kteří naopak získávali peníze od dalších investorů.
Wu byla obviněna z toho, že od investorů podvodně vylákala peníze se slibem ohromných zisků. Finance poté využila na nákup rychle se zhodnocujících nemovitostí a luxusního majetku, který chtěla se ziskem znovu prodat.
Nejvyšší soud provincie Če-ťiang před dvěma měsíci odmítl její odvolání se zdůvodněním, že "prohýřila" získané peníze a nepoužila je na "normální provozní aktivity".
Wu se proti trestu odvolala k čínskému Nejvyššímu lidovému soudu; ten ve zřídka vídaném kroku vydal ještě před verdiktem prohlášení, že případ Wu bude "pečlivě zvážen", postaven "na faktech" a "zákonu". Soudní mluvčí neupřesnil, kdy by finální verdikt mohl padnout.
Případ je citlivý, protože se dotýká dvou klíčových politických iniciativ Pekingu. Jednou je snaha zastavit spekulace v nemovitostech a druhá si klade za cíl skoncovat s šířením neregulované, leč všeobecně rozšířené praktiky půjček v neoficiálním bankovním systému.
Čínskou vládu ke snaze řešit tyto dva problémy přiměly protesty veřejnosti kvůli rostoucím cenám nemovitostí a také skandál, po němž soukromí podnikatelé hromadně uprchli z města Wen-čou v provincii Če-ťiang a začali se ukrývat před lichváři.
Wu brání i právník Mao Ce-tungovy ženy
Mezi mikrobloggery, kteří se na internetu pustili do obhajoby Wu, jsou známí čínští magnáti, akademici i Čang S'-č' - pětaosmdesátiletý obhájce vdovy po Mao Ce-tungovi Ťiang Čching.
Ten argumentuje tím, že Wu svěřené finanční prostředky nezpronevěřila ani neprohýřila, a také s nimi neuprchla. Naopak je investovala do hotelů, reklamního průmyslu, plánování svateb a dopravních společností.
Ve zdůvodnění rozsudku se uvádělo, že Wu peníze rozmařile utratila za 41 automobilů a šperky v hodnotě 140 milionů jüanů. Její otec Wu Jung-čeng trvá na tom, že peníze, které si jeho dcera na podnikání vypůjčila, by snadno splatila ze zisku z prodeje bytů, které v roce 2006 koupila za 160 milionů jüanů. List Southern Weekend odhadl, že jen nemovitý majetek podnikatelky má nyní hodnotu asi 400 milionů jüanů, ale soud jeho hodnotu odhadl na zhruba třetinu tržní ceny.
Čína má v současnosti asi půl miliardy uživatelů internetu, kteří se těší omezené svobodě projevu. Zvláště cenzory těžko kontrolovatelné mikroblogy se v posledních letech staly médiem, jehož prostřednictvím lidé ventilují nespokojenost s případy zneužívání státní moci či projevují podporu těm, koho vnímají jako oběť justice.
"Zachránit Wu je jako zachránit sebe sama," napsal na svém mikroblogu realitní magnát Žen Č'-čchiang. "Ušetřete ji od čepele popravčího!" dodal Žen. V Číně se nicméně popravuje střelou do hlavy.
V porovnání s rokem 2005 loni Čína snížila počet popravených na asi 4000. Údaje pocházejí od ochránců lidských práv. Oficiální informace zveřejňovány nejsou, Čína je označuje za státní tajemství.
