Peking - Evropští politici jsou neúnavní ve snaze získat Čínu, respektive čínské peníze do fondů na záchranu eurozóny.
Poté, co Číňany přemlouvali Nicolas Sarkozy a přímo v Pekingu i Angela Merkelová, jednají v čínské metropoli dva nejvýše postavení unijní činitelé. Prezident EU Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso.
Cíle jsou celkem jasné. Čína disponuje obrovskými valutovými rezervami, zhruba ve výši 3,2 bilionu dolarů. A Brusel chce, aby část z nich vládci "Říše středu" deponovali do Evropského fondu finanční stability (EFSF) a do připravovaného Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
Číňané jsou zatím opatrní. Nic neslíbili, jen opakují, že mají zájem na stabilitě eurozóny. Což je patrně pravda, protože Evropská unie je největším obchodním partnerem Číny, jejíž ekonomika stojí hlavně na vývozu zboží. A čtvrtina čínských rezerv je v eurech.
"Uvažujeme o investicích do fondů na podporu eurozóny, ale Evropská unie musí především sama provádět strukturální reformy a vyslat tak jasnější signál mezinárodnímu společenství," uvedl před schůzkou mluvčí ministerstva zahraničí Liou Wej-min.
Peking také reaguje na komentáře některých evropských médií, která zpochybňují, zda je i přes vážnost situace moudré žádat o pomoc i Čínu. Poněvadž by tím nabyla její globální prestiž a vliv, což z pohledu některých Evropanů není žádoucí.
V době, kdy je čínská vláda Evropou i Spojenými státy kritizována kromě jiných věcí za záměrně nízko udržovaný kurz čínské měny, který pomáhá čínským firmám vyvážet za hranice a naopak ztěžuje ostatním přístup na čínský trh.
"Čína nemá kapacitu ani ambici koupit nebo kontrolovat Evropu. Podporovala a podporuje euro i Evropskou unii," napsal v komentáři deník Komunistické strany Číny Žen-min ž'-pao (Lidový deník).
Dohodu komplikuje také spor, který může ohrozit mezinárodní dopravu mezi Evropou a Asií. Čínský kabinet zakázal domácím aerolinkám platit emisní poplatky, které Evropská unie po společnostech, provozujících linky do zemí EU, požaduje.
Pokud bude unie trvat na svém, Čína slibuje protiopatření.
Ve stejné době, kdy Evropané přednášejí své prosby v Pekingu, se na druhé straně zeměkoule představuje ve Washingtonu čínský viceprezident, ale i budoucí prezident Si Ťin-pching.
Rodák ze Šanghaje, jehož dcera studuje na Harvardu, převezme na konci letošního roku vedení komunistické strany a v roce 2013 se stane prezidentem, když nahradí současného prvního muže strany a státu Chu Ťin-tchaa.
Diskuse se má vést kolem už zmiňovaného uměle nízkého kurzu čínské měny, což Američany velmi dráždí a dokonce to zřejmě bude i součástí letošní kampaně před prezidentskými volbami v USA.
Republikáni Obamovi vyčítají, že by v kritice Číny měl být tvrdší.
Podle zdrojů z Bílého domu se Obama také pokusí přesvědčit Si Ťin-Pchinga, aby se Peking připojil k americko-evropským ropným sankcím proti Íránu. To ale není pravděpodobné, protože Čína patří mezi největší odběratele íránské ropy.
