Stanice Vostok, Antarktida - Nemilosrdný souboj, ne nepodobný tomu, který spolu před sto lety svedli Brit Robert Falcon Scott a Nor Roald Amundsen, se v současnosti odehrává v okolí Jižního pólu.

Vědecké týmy ze tří zemí soupeří o to, kdo jako první prozkoumá vzorky vody z jezer ukrytých pod tři a půl kilometru silnou pokrývkou antarktického ledu.

Nejblíže k úspěchu by teoreticky měli být Rusové, kteří se minulý týden po mnohaletém úsilí provrtali až k jezeru Vostok v centrální části kontinentu. Technologie, kterou při vrtání použili, jim však neumožní odebrat první vzorky dříve než v roce 2013.

Aby zabránili kontaminaci, museli nechat vodu, která do vrtu z jezera pronikla, okamžitě zmrznout. Během vrtání používali totiž kerosin a speciální nemrznoucí směsi a teď hrozí, že tyto látky proniknou do jezera.

Poslední metry proto také odvrtali na mnohem užší profil.

Vrtné práce museli před lety kvůli přetrvávající kritice ze strany ekologů dokonce přerušit.

"Mohu říci, že do jezera neproniklo absolutně nic," dušoval se v rozhovoru s agenturou Reuters vedoucí vrtných prací Nikolaj Vasiljev.

S agenturou hovořil přes satelit z paluby ledoborce Akademik Fjodorov. Ruský tým z univerzity v Sankt Petěrburgu se totiž musel vrátit do vlasti, protože na kontinentu brzy začne antarktická zima.

Další práce znemožní mrazivé teploty, které mohou v centrální části Antarktidy klesnout až na mínus osmdesát stupňů.

Aby dokázali, že při vrtných pracech ledovou pokrývku v okolí vrtu nijak nekontaminovali, poslali Rusové vzorek vody z ledu navrtaného těsně nad jezerem premiéru Vladimíru Putinovi. Ten se nechal slyšet, že je to pití pro dinosaury.

Horkou vodou je to rychlejší

Jen co antarktická zima skončí, chystají se na kontinentu pátrat po mikroorganismech také Britové a Američané.

Ti první se chtějí provrtat k jezeru Ellsworth poblíž Antarktického poloostrova, druzí mají stejný záměr s jezerem Whillans nedaleko Rossova pobřežního ledu.

Obě expedice chtějí při vrtání použít přefiltrovanou horkou vodu, vystavenou ultrafialovému záření. Britové tvrdí, že je to šetrnější k životnímu prostředí.

"Druhý důvod je ten, že je to velmi rychlé," říká šéf expedice edinburgské School of Geosciences Martin Siegert.

Zatímco Rusové se k jezeru Vostok provrtávali dlouhé roky, britský tým by s pracemi měl být hotov do tří dnů. Následných čtyřiadvacet hodin bude mít na to, aby z jezera, mnohem menšího než je Vostok, odebrali vzorky vody. Vrt v daném případě totiž velmi rychle zase zamrzne.

Jezera ukrytá pod ledovým příkrovem Antarktidy potvrdilo satelitní snímkování v 90. letech minulého století. Vědci ale předpověděli jejich existenci již o dvacet dříve.

Pokud by se v jezerech skutečně podařilo najít živé mikroorganismy, mělo by to obrovský dopad hned na několik vědních oborů. Poskytlo by to také odpověď na otázku, zda je možné hledat život pod ledem na Marsu, na Jupiterově měsíci Evropě či na Saturnově souputníku Enceladu.

Led zakryl Antarktidu přibližně před čtyřiceti miliony let a dá se předpokládat, že stejně staré jsou i organismy, které se případně nalézají v tamních jezerech.

Vostok je z nich největší, co do rozlohy je přibližně stejně veliký jako Ontarijské jezero. Objemem vody je ale třetí největší na zeměkouli. Rusové proto uvažují, že jezero jednoho dne prozkoumají robotickou miniponorkou.