Kábul - Guvernér afghánské centrální banky Abdal Kádir Fitrat oznámil, že končí. Na funkci ale nerezignoval v Kábulu, nýbrž ve Spojených státech, kam utekl s odůvodněním, že mu jde v Afghánistánu o život.
Fitrat tvrdí, že se ocitl ve vážném nebezpečí kvůli roli, kterou sehrál při vyšetřování finančního skandálu spojeného se soukromou afghánskou bankou Kabulbank.
"To zvláště platilo poté, co jsem promluvil v (dubnu) v parlamentu a odhalil osoby odpovědné za krizi v Kabulbank," řekl bývalý guvernér na tiskové konferenci v jednom hotelu na předměstí Washingtonu.
Finanční dům Kabulbank přišel kvůli korupci, špatnému vedení a podvodným úvěrům na principu pyramidových her odhadem o 900 milionů dolarů.
Banka je zajímavá tím, že byla založena v roce 2004 a měla úzké vazby na afghánské vládní kruhy. Jedním z jejích spoluvlastníků byl do jejího pádu i Mahmúd Karzáí, bratr afghánského prezidenta Hamída Karzáího.
Kábulské vládní elitě včetně ministrů, příbuzných prezidenta Karzáího a jeho viceprezidenta banka půjčila stovky milionů dolarů, aniž je zanesla do svého účetnictví, nebo požadovala příslušné záruky.
Nic nevíme, Fitrat je zrádce
Afghánská vláda však prohlašuje, že o rezignaci guvernéra centrální banky nic neví, a tvrdí, že Fitrat je za kolaps Kabulbank částečně odpovědný.
"Toto není rezignace, to je zrada afghánského národa a velmi nezodpovědný akt," prohlásil Vahíd Omer, mluvčí prezidenta Karzáího.
Finanční skandál - zdánlivě nijak velký, pokud jde o zpronevěřenou sumu - znamená pro Karzáího ve skutečnosti velké nebezpečí.
Mezinárodní měnový fond pozastavil loni Afghánistánu kvůli Kábulské bance svou finanční pomoc s tím, že ji neobnoví, dokud afghánský finanční systém neprojde reformou, která by zabránila opakování případu Kabulbank.
Rezignace Fitrata, který vystudoval ekonomii v USA a má zelenou kartu opravňující ho k trvalému pobytu v této zemi, znamená, že reforma je v nedohlednu.
Afghánistán tak přichází o miliardy dolarů zahraniční pomoci, které nutně potřebuje, protože USA začínají stahovat své jednotky a předávat vládu afghánským bezpečnostním silám.
Mahmúd Karzáí i další bývalí spoluvlastníci Kábulské banky však veškerou vinu popírají.
Prezident Karzáí v této souvislosti dokonce prohlásil na jedné tiskové konferenci, že na krizi spojené s pádem tohoto finančního domu se spolupodílí mezinárodní společenství a zahraniční poradci afghánské centrální banky.
Centrální orgány nefungují
Afghánistán nemá jen velké finanční problémy, situaci ještě zhoršují spory mezi prezidentem Karzáím a parlamentem.
Zvláštní soud, který ustavil Karzáí po loňských parlamentních volbách spojených s nejrůznějšími podvody, rozhodl minulý čtvrtek, že 62 poslanců bylo zvoleno protiprávně a musí být nahrazeno novými.
Parlament reagoval tím, že v sobotu odvolal pět nejdůležitějších členů afghánského Nejvyššího soudu kvůli jeho neschopnosti zastavit činnost zvláštního Karzáího tribunálu. Žádný z poslanců se nehodlá svého mandátu vzdát.
Prezidentovi kritici upozorňují, že v loňských parlamentních volbách značně posílili své pozice Karzáího odpůrci. Jeho zvláštní soud, vyšetřující volební podvody, je proto vnímán jako nástroj k potlačení opozice a kritizují ho i mezinárodní instituce.
Stav afghánské politické scény před počínajícím odchodem koaličních vojsk dokresluje skutečnost, že Karzáí kvůli sporům s parlamentem od loňských voleb stále ještě nedokázal ani sestavit kompletní vládu.
