Tři chlapci přežili svůj pohřeb, oceánem pluli 50 dní

Radim Klekner Radim Klekner
25. 11. 2010 18:20
Trosečníci se živili syrovým rybím masem a pili dešťovou, později mořskou vodu.

Suva, Fidži - Přežít vlastní smrt lze tu a tam. Vlastní pohřeb zato jen zcela výjimečně. Třem chlapcům ve věku čtrnácti a patnácti let ze souostroví Tokelau spravovaného Novým Zélandem se to přesto podařilo.

Ve čtvrtek je uprostřed Tichého oceánu našel rybářský kutr lovící tuňáky poté, co na moři strávili ve člunu s hliníkovým trupem 50 dní bez řádného jídla a pití.

Na jejich rodném atolu Atafu se přitom před několika dny konal smuteční obřad na jejich památku, protože byli oficiálně prohlášeni za mrtvé.

Po řadu dní je hledaly průzkumné letouny a lodě novozélandského námořnictva, avšak marně.

Na jihozápad k Fidži

Chlapci se rozhodli převeslovat z jednoho tuvalského atolu na druhý, protože předtím nesehnali benzin do přídavného motoru člunu. Uchvátil je ale mořský proud, který jejich loďku zanesl na jihozápad směrem k souostroví Fidži do vzdálenosti patnácti set kilometrů od Atafu.

"Zahlédli jsme je jenom zázrakem," řekl deníku Sydney Morning Herald první důstojník kutru Tai Fredricsen. "Na to, že na moři strávili tolik dní, byli v překvapivě dobrém zdravotním stavu."

Chlapci byli notně pohublí a dehydratovaní a kůži měli po padesátidenním pobytu na otevřeném moři spálenou sluncem, jinak ale své dobrodružství přežili bez větší úhony. 

Tropický ráj v Pacifiku: cestou z jednoho ostrova na druhý se jenom člověk nesmí ztratit
Tropický ráj v Pacifiku: cestou z jednoho ostrova na druhý se jenom člověk nesmí ztratit | Foto: Reuters

Čtrnáctiletý Edward Nasau a patnáctiletí Samuel Perez a Filo Filo si s sebou na cestu vzali několik kokosových ořechů, hladem ale nezemřeli jen díky tomu, že jim ve člunu přistál mořský racek a že chytli do ruky několik ryb.

Racka i ryby snědli syrové, protože neměli možnost si je upéct.

"Sníst syrového racka byl dobrý nápad," komentoval jejich snahy o přežití Fredricsen. "Když ale člověk pozře maso syrových mořských ryb, jen to zvýší žízeň, kterou pociťuje."

Stranou lodních cest

Ještě nebezpečnější je podle prvního důstojníka rybářského kutru San Nikunau pít v tropech mořskou vodu.

Chlapci se k tomu uchýlili v posledních třech dnech, kdy jim došly zásoby dešťové vody, kterou předtím zachytili ve člunu.

"To bylo to nejhorší, co mohli udělat," zdůraznil Fredricsen.

Naštěstí je zahlédla posádka kutru, se kterou nyní putují na souostroví Fidži.

San Nikunau lovil tuňáky v okolí souostroví Kiribati a jeho kapitán měl původně v úmyslu zamířit na Samou. Namísto toho se rozhodl plout na Nový Zéland po trase, kterou rybářské lodi běžně nevyužívají.

Chlapci nejdříve stráví několik dní v nemocnici v hlavním městě Fidži Suvě, pak odletí na Samou, odkud se domů dopraví na některé rybářské lodi. Na žádném z trojice korálových atolů tvořících souostroví Tokelau není ani letiště, ani řádný přístav.  

 

Právě se děje

Další zprávy