Krize sílí, Rusko poslalo do Kyrgystánu 650 parašutistů

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
13. 6. 2010 17:22
Největší etnické násilí ve střední Asii za posledních 20 let si vyžádalo přes sto obětí
Foto: Reuters

* Nepokoje stály život už 100 lidí, víc než tisíc jich je zraněno * Na 75 tisíc Uzbeků uprchlo ze svých domovů, které vypalují gangy Kyrgyzů * Vláda požádala o pomoc Rusko, to po krátkém váhání prosbě vyhovělo

Biškek, Oš - Rusko poslalo do Kyrgystánu  stovky parašutistů, informovala v neděli odpoledne ruská agentura Interfax, která citovala "bezpečnostní zdroje".  Jeden zesílený prapor má podle agentury pouze chránit ruská vojenská zařízení na území země.

Agentura Reuters odhaduje sílu jednotky na 650 mužů.

"Posláním sil, které přistály, je posílit obranu ruských vojenských zařízení a zajistit bezpečnost příslušníků ruských vojenských sil a jejich rodin," citoval Interfax svůj zdroj.

Nepokoje na jihu Kyrgyzstánu sílí. Vláda nařídila trvalý zákaz vycházení ve městě Oš a rozhodla do oblasti vyslat další vojenské zálohy a dobrovolníky.  Počet obětí už podle agentury ČTK vzrostl na sto, zraněných je přes tisíc. 

Jde tak o nejhorší etnické násilí ve střední Asii za poslední dvě desetiletí.

Už třetí den trvající nepokoje za sebou kromě mrtvých a zraněných zanechají také vlnu utečenců. Už na 75 tisíc Uzbeků totiž opustilo své domovy, které podle svědků napadají a vypalují ozbrojené gangy.

"Bože, pomoz nám! Zabíjejí Uzbeky jako zvířata. Téměř celé město je v plamenech," řekl agentuře Reuters Dilmurad Ishanov, pracující v organizaci na ochranu lidských práv.

Vypálena je také řada obchodů, zejména v dvousettisícovém městě Oš. V oblasti hrozí nedostatek potravin a humanitární krize.

Vláda rozšířila noční zákaz vycházení na celodenní a povolila armádě střílet na vzbouřence bez varování. Požádala také o pomoc Rusko, to však zatím zásah odmítá, poslalo však do oblasti humanitární pomoc a pomáhá s evakuací některých osob.

Předsedkyně prozatímní vlády Roza Otunbajevová.
Předsedkyně prozatímní vlády Roza Otunbajevová. | Foto: Reuters

Rusko i USA se nicméně o vývoj v Kyrgyzstánu velmi zajímají mimo jiné proto, že v zemi mají vojenské základny. Znepokojení vyjádřila i sousední Čína.

Násilí v zemi je nejhorší od dubnového svržení prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Prozatímní vláda Rozy Otunbajevové obvinila z rozdmýchávání nepokojů právě Bakijeva, který je v běloruském exilu. Příznivci bývalého prezidenta se soustředí hlavně na jihu země, nad nímž má centrální vláda jen omezenou kontrolu - mimo jiné i proto, že jih je od severního hlavního města Biškeku oddělen horami.

Střety jsou největší od roku 1990, kdy etnické nepokoje mezi Kyrgyzy a Uzbeky v oblasti kolem města Oš potlačila tehdy ještě sovětská armáda za cenu stovek mrtvých. Kyrgyzstán pak získal nezávislost po rozpadu SSSR v roce 1991.

O situaci má v pondělí jednat Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, kde jsou kromě Ruska a  Kyrgyzstán zastoupeny i některé další postsovětské republiky.

 

Právě se děje

Další zprávy