Japonci postaví umělý ostrov. Obří vor pro 50 000 lidí

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
21. 5. 2010 9:16
Plovoucí ostrov má zachránit národy, které ohrožuje globální oteplování
Japonci začali pracovat na projektu, který má zachránit národy z mizejících ostrovů v Pacifiku. Chtějí pro ně vybudovat obří vor, na němž budou žít desetitisíce lidí.
Japonci začali pracovat na projektu, který má zachránit národy z mizejících ostrovů v Pacifiku. Chtějí pro ně vybudovat obří vor, na němž budou žít desetitisíce lidí. | Foto: Shimizu Corporation

Tokio - Za takové město by se nemuseli stydět ani v Hollywoodu. Stojí na uměle vytvořeném ostrově o průměru tří kilometrů, který plave kdesi v Pacifiku.

Ve středu obřího "voru" se k nebi tyčí 1000 metrů vysoká věž ve tvaru lilie. Mimochodem - nejvyšší budova světa.

Ve "stonku" lilie se ve speciálních sklenících na 350 hektarech pěstuje zelenina, v jejím "květu" jsou byty a kanceláře pro 30 tisíc lidí. Dalších 20 tisíc obyvatel ostrova žije ve speciálních domech na pobřeží.

To, co zní jako science fiction, chtějí Japonci přeměnit v realitu.

Autor návrhu, japonský stavební koncern Shimizu s obratem 16 miliard eur ročně, hodlá do projektu zapojit vědce z nejlepších univerzit. Jednoho mocného spojence už získal: Nomuru, největší investiční banku v Japonsku.

"Očekává se, že projekt zláká řadu největších japonských technologických skupin," uvedla americká televizní stanice Fox News. "Výzkumné práce na univerzitách a v inženýrských společnostech už začaly."

Novodobá Noemova archa

Architekti společnosti Shimizu mysleli na vše. Na
Architekti společnosti Shimizu mysleli na vše. Na | Foto: Shimizu Corporation

Ostrov, přezdívaný též "Zelený vor", mnozí přirovnávají k biblické Noemově arše. I on má totiž zachránit lidstvo před obří potopou. Lépe řečeno - před vzestupem hladiny moří v důsledku globálního oteplování.

"Obyvatelé ostrova budou žít a růst v souladu s přírodou, jako skutečná součást ekosystému," vysvětlují na internetových stránkách architekti a inženýři Shimizu.

"Dokážeme vyrobit město, které - tak jako každá rostlina - tyto principy ztělesňuje."

Plovoucí město budoucnosti se má lilii podobat nejen svým zevnějškem. Mimo jiné má absorbovat víc CO2, než kolik ho vyprodukuje.

A jak toho chtějí Japonci dosáhnout?

Jednoduše. Tím, že má ostrov "jen" 3000 metrů v průměru, se výrazně zkrátí vzdálenosti. Všechny potřebné plodiny se budou pěstovat na místě, odpadne tudíž potřeba potraviny dovážet.

Chodit se bude pěšky, s auty autoři projektu nepočítají.

Ostrov šťastných

Skleníkové plyny nemají do ovzduší unikat ani při vytápění či výrobě elektřiny.

Ostrov bude plout v oblasti rovníku. Ve výšce 700 až 1000 metrů nad mořem, kde má bydlet většina jeho obyvatel, je po celý rok příjemná teplota mezi 26 a 28 stupni. Topit se tedy nemusí.

Energii by měl futuristický ekoostrov získávat ze solárních panelů, termálních zdrojů, využitím větru a vlnobití.

Všechen odpad, který se tu vyrobí, se přímo na Zeleném voru zrecykluje.

V uměle vybudovaných ostrovních lagunách při úpatí liliovité budovy budou žít ryby a korýši. Projekt počítá i s 85 hektary lesů, polí a luk s pasoucím se dobytkem, poletujícími motýli a ptáky.

Lidé tu mají žít jinak, než jsou zvyklí. "Bydlení na tomto ostrově bude zvyšovat index štěstí, nikoliv index hmotného blahobytu," zdůrazňují na internetu autoři projektu.

Unikátní postup i materiál

Japonci mají do detailů promyšlené i to, z čeho a jak plovoucí ekoostrov postaví.

Lidé mají bydlet v
Lidé mají bydlet v | Foto: Shimizu Corporation

Základy by se svou strukturou měly podobat včelím plástům. Tvořit je budou betonové roury naplněné vodou a vzduchem.

Obytnou věž, ostrovní dominantu, chtějí architekti vyrobit z magnesia. Hlavně kvůli nízké váze.

"Tento kov je o třetinu lehčí než hliník a ve třicátých letech se s oblibou využíval v německém leteckém průmyslu," píše německý list Die Welt. "Při stavbě tak obrovské struktury však zatím magnesium nikdo nepoužil."

A stavební postup? I ten má být podle Japonců unikátní. Zjednodušeně řečeno: gigantická obytná lilie neporoste při stavbě nahoru, ale dolů.

Když stavitelé dokončí jedno patro, spustí jej do moře. S dalším patrem udělají totéž. Teprve až bude hotová i svrchní část věže, vyzvednou celou lilii nad mořskou hladinu.

První zájemci

Že nejde o pustou utopii, dokládají zájemci, kteří se Japoncům v souvislosti s projektem koncernu Shimizu hlásí. Podle deníku Die Welt jde minimálně o dva ostrovní státy z Tichomoří.

Nadšený byl prý hlavně Anote Tong, prezident státu Kiribati, jehož 100 tisíc obyvatel žije na 33 atolech v jižním Pacifiku.

Průřez umělým ekoostrovem
Průřez umělým ekoostrovem | Foto: Shimizu Corporation

Většina obyvatel Kiribati bydlí metr až dva nad mořskou hladinou. Pokud voda v důsledku globálního oteplování stoupne, budou si muset hledat nový domov. Část někdejšího území státu je neobyvatelná již teď.

Už v roce 2008 požádala tamní vláda Austrálii a Nový Zéland, aby přijaly lidi, kteří přijdou kvůli vodě na Kiribati o střechu nad hlavou. Japonský Zelený vor je pro prezidenta Tonga další z možností, jak zachránit jeden z národů Mikronésie.

Podle něj je to dokonce lepší nápad, než přesunout ostrovany na pevninu.

Projektové "mouchy"

I na první pohled dokonale promyšlený projekt má ale "mouchy". Jednou z nich jsou rozmary počasí, které budou komplikovat nejen případnou stavbu, ale i život na umělém ostrově.

Přestože se v návrhu počítá s nejrůznějšími systémy včasného varování včetně monitorování tajfunů, právě bouře s rychlostí kolem 250 kilometrů v hodině výškové budovy ohrožují.

Výjimkou by nebyla ani obytná "lilie" na Zeleném voru. Právě proto má ostrov plout výhradně v oblastech, kde je nebezpečí hurikánů a tajfunů minimální.

Japoncům už se hlásí zájemci. Vůbec prvním, kterého projekt Zeleného voru nadchl, je prezident tichomořského státu Kiribati. (Na obrázku satelitní snímek pobřeží jednoho z atolů Kiribati.)
Japoncům už se hlásí zájemci. Vůbec prvním, kterého projekt Zeleného voru nadchl, je prezident tichomořského státu Kiribati. (Na obrázku satelitní snímek pobřeží jednoho z atolů Kiribati.) | Foto: Reuters

Japonské ambice však může zmařit ještě jedna, ne zrovna nedůležitá věc: peníze.

Do projektu sice vstoupila Nomura, to ale neznamená, že chce nákladnou stavbu sama financovat. Banka před týdnem pouze přislíbila, že koncernu Shimizu pomůže najít partnery a investory.

Ve společnosti Shimizu jsou nicméně všichni přesvědčeni, že se nejpozději v roce 2050 začne stavět. "Ostrovní město vznikne," tvrdí šéf projektu Masajuki Takejuči.

Když návrh popisoval novinářům, vzpomínal, jak v roce 2008 představoval model umělého plovoucího ostrova poprvé. "Mnozí byli tou myšlenkou nadšení, mnozí ji považovali za nerealistickou. Ale nikdo se nám nevysmál," říká.

 

Právě se děje

Další zprávy