Washington - Vztahy s Pekingem měly být jednou z priorit administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy. Obama strávil v listopadu minulého roku v Číně tři dny. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová byla loni v Číně dvakrát.
Zatímco je však Obama úspěšný v budování lepších vztahů s Ruskem, s Čínou se mu to nedaří. Mnozí Obamu kritizovali už kvůli "zbytečné" návštěvě Pekingu, která nic nepřinesla, velká rána vzájemným vztahům však přišla až v tomto roce.
Téměř každý den se nyní objevují nové a nové spory mezi oběma zeměmi, a to v nejrůznějších oblastech.
Spor číslo jedna: obchod
Naposledy se Obama opřel do Číny ve středu kvůli údajnému podhodnocování jüanu. To má podle amerických výrobců zlevňovat čínské zboží v zahraničí a naopak zdražovat dovoz do Číny.
"Pokusíme se dost přitvrdit ve vymáhání toho, aby byla dodržována existující pravidla, a v neustálém tlaku na Čínu a jiné země, aby otevřely své trhy recipročním způsobem," prohlásil Obama na setkání s demokraty v Senátu USA.
"Jednou z výzev, které na mezinárodní úrovni čelíme, je vypořádat se s měnovými kurzy... abychom se ujistili, že ceny našeho zboží nebudou uměle nafukovány a ceny jejich zboží naopak snižovány," dodal prezident USA.
Peking se však nedomnívá, že by byl pro USA dlouhodobě nevýhodný poměr vzájemného obchodu způsoben podhodnocením jüanu.
Přitvrďte, pane prezidente
"V tomto okamžiku je hodnota jüanu poměrně stabilní a vyrovnaná," prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ma Čao-sü. "Obviňování a nátlak problém vyřešit nepomohou."
V minulém roce vyvezly USA do Číny podle údajů Statistického úřadu USA zboží za 61 miliard dolarů, importovaly však výrobky v hodnotě necelých 270 miliard dolarů.
Obama se v úterý se senátory své strany sešel, aby se je pokusil sjednotit před hlasováním o zdravotnické a finanční reformě. Demokraté v nedávných doplňovacích volbách utrpěli sérii porážek a mnoho demokratických senátorů i kongresmanů z konzervativních států se bojí o svá křesla. Všeobecné volby přijdou totiž už v listopadu.
Senátoři požadují, aby byl Obama vůči Číně ještě tvrdší a pomohl tak americkému exportu. Někteří dokonce navrhují celkové přehodnocení obchodních vztahů mezi zeměmi a odstoupení od vzájemných smluv.
"Máme zde Čínu, která porušuje mezinárodní právo svými subvencemi a dumpingovými praktikami. Jedná se skutečně o druh mezinárodního banditismu," prohlásil demokratický senátor Arlene Specter z průmyslové Pensylvánie, která se dlouhodobě marně potýká s konkurencí asijských výrobců.
Zbraně Tchaj-wanu
Volání po zrušení vzájemných smluv se začalo z USA ozývat poté, co Peking oznámil, že má v úmyslu uvalit sankce na společnosti, které se podílejí na prodeji zbraní Tchaj-wanu.
Přes velký čínský odpor minulý týden USA potvrdily, že dovolí prodat od Číny odštěpenému ostrovnímu státu rakety Patriot, helikoptéry Black Hawk, minolovky Osprey a další vojenské vybavení za 6 miliard dolarů.
Spojené státy nemají s Tchaj-wanem diplomatické styky, ale jsou vázány vzájemnou smlouvou ostrov proti případnému čínskému útoku chránit. Přestože se v poslední době vztahy mezi Tchaj-pejí a Pekingem zlepšily, je na Tchaj-wan stále z pevniny namířeno přes tisíc raket.
Vedle vzájemného obchodu a prodeje zbraní Tchaj-wanu kalí atmosféru mezi USA a Čínou i řada dalších věcí.
A to ostatní
K první vážné diplomatické rozepři došlo na prosincovém klimatickém summitu v Kodani, kde Obama veřejně kritizoval údajné nedostatečné čínské závazky. Čínský premiér Wen Ťia-pao se s ním následně odmítl setkat a místo sebe poslal úřednickou delegaci.
Spory mezi velmocemi pak pokračovaly útokem čínských hackerů na Google a hrozbou vyhledávače, že se stáhne z čínského trhu. Následně se ve svém projevu do Číny rázně opřela americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která nazvala internetovou cenzuru "novou železnou oponou".
Třenice vyvolává i plánovaná návštěva tibetského dalajlámy v USA.
"Vyzýváme USA, aby se plně zabývaly citlivostí tibetské otázky, moudře a případně se se záležitostí vypořádaly a vyhnuly se dalšímu zhoršení americko-čínských vztahů," prohlásil Ma Čao-sü.
Krize v USA a sebevědomá Čína
Podle odbornice na americko-čínské vztahy z Katedry amerických studií FSV UK Jany Sehnálkové jsou současné tenze dané domácími problémy USA a rostoucím čínským sebevědomím.
"Mluví se o postupném úpadku USA, ekonomika Číny naproti tomu i v krizi roste. Číňané bedlivě sledují, co se v USA děje. Vidí ten zmatek i to, že je Obama v defenzivě," říká Sehnálková.
"Čína je také asertivnější na mezinárodním poli. Podle mě se to tolik nevyhrotilo sporem okolo Googlu, ale prodejem zbraní Tchaj-wanu. To pro Číňany představuje zásah do jejich vnitřních národních záležitostí," dodává.
| Blog sinoložky Olgy Lomové na Aktuálně.cz |
