K Marsu míří indická sonda. Stála půlku toho, co Boeing

Petr Jemelka Petr Jemelka
Aktualizováno 5. 11. 2013 10:17
Zatímco Curiosity stála 2,5 miliardy, Mangalján vyšel na 80 milionů dolarů.
Oběžnou dráhu Země Mangalján opustí 1. prosince.
Oběžnou dráhu Země Mangalján opustí 1. prosince. | Foto: Youtube

Nové Dillí - Dva roky poté, co Indové uskutečnili nejlevnější misi k Měsíci v historii kosmonautiky, zahanbují americkou, evropskou a ruskou kosmickou agenturu podruhé.

Za zlomek ceny, kterou zaplatily NASA, ESA a Roskosmos, posílají na oběžnou dráhu Marsu vlastní sondu.

Projekt vyjde na "pouhých" 80 milionů dolarů, tedy polovinu ceny jednoho boeingu typu Dreamliner. Vzhledem k tomu, že indická sonda nemá o nic menší ambice než Curiosity za 2,5 miliardy dolarů (tedy najít na Marsu život), se jedná o úctyhodnou finanční úsporu.

První fáze proběhla beze sebemenšího problému, kosmické plavidlo Mangalján (v hindštině "marťanská vesmírná loď") ve čtvrtek v 10:08 našeho času úspěšně odstartovalo z vesmírného střediska Šríharikota na východním pobřeží Indie a vydalo se na oběžnou dráhu Země.

Další fáze nastane 1. prosince, kdy by měla loď nabrat směr Mars.

Pokud se Mangalján dostane na orbitu Marsu, stane se prvním asijským strojem, který to dokáže. Indové by tím dosáhli prestižního vítězství ve vesmírném závodě s Čínou, připomíná server Bangkok Post.

Čínský pokus vyslat k rudé planetě kosmickou loď Jing-chuo 1 ztroskotal v roce 2011 na technických problémech, podobně skončil rovněž japonský pokus z roku 1998.

"Pokud se Indii podaří umístit na marťanskou oběžnou dráhu funkční sondu, bude to fantastický úspěch," uznává Emily Lakdawallaová z americké organizace The Planetary Society.

K tomu je sice ještě daleko, zatím jde ale vše hladce. "Všechny systémy jsou nastaveny. Očekáváme, že asi za 280 dní sestoupí na oběžnou dráhu Marsu," prohlásil mluvčí Indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) DP Karnik.

K 780 milionů kilometrů vzdálené planetě poletí Mangalján deset měsíců. Půjde-li vše podle plánů, sestoupí 1350kilová sonda 24. září na eliptickou oběžnou dráhu Marsu.

Pátrat bude po metanu a stopách života. Spíš než vědecké poznání by ale měla mise demonstrovat indickou technickou vyspělost.

"Velké objevy se očekávají spíše od sofistikovanějších zařízení NASA a ESA. Cílem mise je přibližně z 85 % demonstrovat technické možnosti a z 15 % činit vědecké objevy. Nicméně, kdo ví? Čandraján (indická lunární sonda, pozn. red.) na Měsíci našel vodu," dodal podle serveru Space. com mluvčí indické kosmické agentury.

 

Právě se děje

Další zprávy