Pasadena - Lidstvo se musí při zkoumání vesmíru vypořádat s řadou problémů. Jedním z nich jsou vzdálenosti, které jsou i v "naší" sluneční soustavě tak velké, že znemožňují radiovou komunikaci v reálném čase.
Na Mars, kde v současné době pracuje mimo jiné robotické vozítko Curiosity, putuje signál dvacet minut. Výměna informací s řídicím střediskem tak zabere 40 minut. To klade vysoké nároky na samostatné fungování roveru.
Zatím velmi kladně hodnocená mise na rudé planetě se vydala na samé hranice možností současných technologií.
Pokud však chtějí Američané, nebo kdokoliv jiný, pomýšlet na zkoumání vzdálenějších světů - například z hlediska pátrání po mimozemském životě velmi zajímavého měsíce Jupiteru Europy -, musejí své sondy a robotická zařízení ještě více osamostatnit.
Z Europy letí na Zem signál 90 minut, což už je pro zdárnou práci současných sond nepřijatelné.
"Náš současný přístup ke zkoumání vesmíru spočívá v micromanagingu (řízení každého detailu, pozn. red.), to je ale s rostoucí vzdáleností od Země čím dál méně efektivní. Pokud máme ambice zkoumat vzdálené planety, asteroidy a komety, musíme je osamostatnit," shrnul pro server RedOrbit počítačový expert Kiri Wagstaff z laboratoře NASA JPL v Pasadeně.
A Američané už na tom pracují. Své sondy chtějí v blízké budoucnosti vybavit jednoduchou, ale průlomovou formou umělé inteligence.
Sama se rozhodne, který balvan zvedne
Technologie bude založena na dvou čočkách, schopných snímat trojrozměrný obraz okolí, a na čipu, jenž obraz sám vyhodnotí. Zařízení TextureCam ale nebude jen hledat nejvhodnější cestu k cíli - dokáže posoudit i to, zda je předmět (hornina) z vědeckého hlediska zajímavý. Pokud vyhodnotí, že ano, může ho buď vyfotit ve vysokém rozlišení, nebo dokonce i odebrat vzorek.
Jinými slovy - příští rovery, které lidstvo na cizí planety vyšle, už nebudou sofistikovaná vozítka na vysílačku, ale samostatní roboti.
Dostane trénink jako člověk
"Budeme je muset připravit podobně, jako bychom museli vytrénovat člověka. Ukážeme jim obrázky toho, čeho by si měli na cizí planetě všímat," vysvětluje Wagstaff z JPL.
V případě Curiosity musí řídicí centrum na začátku každého marťanského dne, neboli solu, roveru zaslat podrobné příkazy ke každému pohybu či úkonu. Bez lidí v Pasadeně by sonda zůstala jen nečinně stát.
Povely ale pozemské centrum může posílat až poté, co vyhodnotí snímky zaslané z Marsu, což průběh celé mise značně zpomaluje. Přenos dat je navíc pomalý a možný jen během několika "okének" kdy je konstelace Země a Marsu příhodná.
Tím, že se sondy budou řídit samy, odpadne potřeba přijímat povely, a zařízení tak bude moci poslat domů více vědeckých dat.
