Washington - Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) přiznala, že se v roce 1953 spolu s britskou špionážní agenturou MI6 podílela na svržení prvního demokraticky zvoleného premiéra Íránu Muhammada Mosaddeka.
Je to vůbec poprvé, co američtí zpravodajci přiznali, že do politického dění v Persii zasáhli.
Národní archiv bezpečnostních složek informaci zveřejnil při příležitosti 60 let od převratu.
"Vojenský puč, při němž byl svržen Mosaddek a jeho Národní fronta, byl proveden pod vedením CIA jakožto součást americké zahraniční politiky. Akce byla schválena na nejvyšší vládní úrovni," stojí v dokumentech.
Důvodem ke svržení Mosaddeka bylo znárodnění ropných rafinérií Anglo-perské ropné společnosti (nyní British Petroleum - BP). Američané a Britové totiž pokládali íránskou ropu za klíč k poválečné obnově svých zemí.
Šlo i o rovnováhu sil ve světě
Podíl na íránské revoluci přiznala tehdejší ministryně zahraničí Madeleine Albrightová už v roce 2000 (a současný prezident Obama o devět let později), CIA ale až dosud vše popírala.
Dokumenty, které získal archivář Malcolm Byrne v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, však obsahují detaily i pozadí celé akce.
Podle CNN byly odtajněny už v roce 2011, dosud si je ale nikdo nevyžádal.
"(Dokumenty) ukazují roli, jakou hrají političtí partyzáni v pravidelném vyvolávání převratů," řekl BBC Malcolm Byrne. Národní archiv bezpečnostních složek je nezávislá organizace při univerzitě George Washingtona.
Nešlo ale jen o ropu. "Pokládali jsme za reálné, že Írán může skončit za železnou oponou. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to významnou výhru Sovětů ve studené válce, a tudíž porážku Západu," píše ve zveřejněném dokumentu jeden ze strůjců převratu Donald Wilber.
Klíčovou roli sehrály vyprovokované demonstrace
Z publikovaných materiálů vyplývá, že CIA a MI6 v íránských i amerických sdělovacích prostředcích systematicky publikovaly zprávy a komentáře namířené proti Mosaddekovi.
Mediální podporu naopak Američané a Britové zajistili pro Muhammada Záhira Šáha, který ze země uprchl a po převratu se vrátil k moci jakožto úzký spojenec USA. Agenti Západu se podíleli také na organizování demonstrací na jeho podporu.
"(Íránská) armáda se velice rychle přidala na Šáhovu stranu a bylo jasné, že jsou Teherán i další provincie ovládány milicemi a armádními jednotkami. Už 19. srpna (akce začala v dubnu, pozn. red.) ale byli členové Mosaddekovy vlády v zajetí nebo v úkrytu," napsal dále Wilber.
Muhammad Záhir Šáh byl u vlády až do islámské revoluce v roce 1979, kdy moc převzal muslimský ajatolláh Rúholláh Chomejní.
