Praha - Katolická církev prožila v Argentině nesnadné období na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. A s ní i nový papež František, bývalý arcibiskup z Buenos Aires Jorge Mario Bergoglio.
V březnu 1976 se k moci v zemi dostala převratem armáda. Skupina plukovníků, která zahájila tvrdé represe hlavně vůči levicovým aktivistům a všem, které nazývala "podvratné živly".
Znamenalo to vraždy, mučení a věznění tisíců lidí. Diktátor Jorge Videla krátce po puči v roce 1977 prohlásil: "Terorista pro nás není jen ten, který hází bomby, ale i ten, kdo šíří ideje odporující západní křesťanské civilizaci."
Role katolické církve v éře diktatury, která trvala do roku 1983, je nejednoznačná. Někteří duchovní včetně tehdejšího argentinského kardinála Raúla Primatesty juntu odmítli kritizovat a jak později před soudem diktátor Videla uvedl, věděli o tom, co se všechno děje, a mlčeli.
Jiní se vzepřeli a zaplatili za to dlouhodobým vězněním, mučením nebo i životem. Zahynuly například dvě francouzské řádové sestry.
Nový papež František byl v té době provinciálem jezuitského řádu pro Argentinu a od roku 1980 rektorem jezuitské fakulty filozofie a teologie v San Miguel.
Později čelil obviněním, že do jisté míry s diktaturou kolaboroval a odňal ochranu jezuitského řádu jeho dvěma kněžím, které pak v důsledku toho vojáci zatkli a věznili jako potenciální odpůrce režimu.
Po několika měsících je vysadili na poli, polonahé a v zuboženém stavu. Jeden z těchto kněží Fransisco Jalics v knize El Silencio označil za viníka právě Bergoglia, nynějšího papeže Františka.
Proti tomu ale stojí svědectví jiných lidí, podle kterých František naopak pomáhal disidentům a sám Bergoglio k tomu řekl, že ve skutečnosti svojí intervencí přímo u Videly zachránil zadrženým kněžím život.
Argentinská církev se později národu omluvila za to, že v letech represí a teroru mlčela. "Chceme se zodpovídat před Bohem ze všeho, co jsme udělali špatně," praví se v prohlášení argentinské biskupské konference z roku 2000, které se zúčastnil i František.
Vůdce junty Videla si odpykává dlouholetý trest vězení za zločiny spáchané vojáky. Jeho nástupce Leopoldo Galtieri byl také odsouzen, ale už zemřel.
Jorge Bergoglio v procesech nejprve dvakrát odmítl svědčit a až v roce 2010 vypovídal.
Dodnes zůstávají nevyjasněné osudy stovky lidí, které příslušníci ozbrojených složek režimu a tajné policie SIDE unesli, zavraždili a pohřbili na neznámých místech.
Mučení v argentinských věznicích bylo mimořádně brutální. Zadržení vypověděli například o zavírání lidí do malých beden nebo věšení na řeznické háky za kůži. Represe doprovázela velmi přísná cenzura médií.
Pád junty urychlila v roce 1982 prohraná válka o Falklandy s Velkou Británii.
