* 57% lidí považuje VŠ za příliš drahou. * Platy klesají, školné roste. * 70 % oborů nemá uplatnění na pracovním trhu.
Washington - Nancy O´Learyová je na svého syna patřičně hrdá. Na jaře absolvoval Michiganskou univerzitu a hned získal práci na Wall Streetu. A to je v době finanční krize takřka zázrak.
Studoval sportovní management, ale uvědomil si, že potřebuje své vzdělání rozšířit, a tak si přidal bakalářský titul z ekonomie. Ve škole strávil o rok víc. Vše to skončilo s několika velmi zajímavými nabídkami na práci.
"Řekl nám: ´Mami, tati, chci si ekonomikou zvýšit své šance´," vzpomíná matka. "Děti studující byznys, ekonomiku, inženýrství nebo ošetřovatelství mají šanci na dobrou práci," dodává.
Zlepšení jen pro některé
Nestává se ovšem často, aby mámy vysokoškoláků byly tak dobrými prognostiky pracovního trhu. Podle expertů má O´Learová pravdu. Pracovní možnosti začínají pro absolventy vysokých škol znovu vypadat zajímavě.
Jak uvádí Výzkumný institut pracovních příležitostí při Michiganské státní univerzitě (CERI), letos - poprvé po dvou letech - počet pracovních příležitostí roste.
To je dobrá zpráva, obzvláště v době, kdy Ameriku trápí rekordní devítiprocentní nezaměstnanost. Přesto není vyhráno.
Odborníci varují, že nová místa jsou určena pro úzký okruh oblastí. Většinou jde o účetnictví, finance, ekonomiku, marketing, lidské zdroje a informační technologie.
Studenti ostatních, především humanitních oborů, jsou na tom o poznání hůře. "Většina oborů není vůbec napojená na konkrétní příležitosti na pracovním trhu. Platí to pro 70 % z nich," říká ředitel CERI Phil Gardner.
Rekordní počet studentů ze škol odchází
Pracovní trh se stále vzpamatovává z ekonomické krize. "Firmy jsou opatrné a s náběrem nových zaměstnanců vyčkávají, o místa se vede velký boj," soudí kariérní poradce Dan King.
Nárůst pracovních příležitostí navíc maskuje jiný, podstatnější problém amerického vysokého školství. Krize přiměla obrovský počet studentů, aby školy zanechali. Většinou jsou z rodin s nízkými či průměrnými příjmy. Celkový počet těchto lidí je alarmující a panuje obava, že to bude mít dopad na konkurenceschopnost USA. Obzvlášť vůči Indii a Číně.
S horší bilancí se musejí vyrovnat i ti, kteří si po škole práci najdou. Čtyřletý bakalářský titul vynáší na pracovním trhu v průměru o deset tisíc dolarů méně než před dvěma lety. Tehdy dokázali absolventi v průměru vydělat 46 tisíc dolarů ročně, uvádí CERI.
"Nemohou-li mladí lidé začít kariéru, potýkají se s velkými náklady," soudí laureát Nobelovy ceny Peter Diamond a profesor ekonomie z MIT. "Když jste mladí, hodně se toho v práci naučíte. Jde o schopnosti a také vztah k práci."
"Odnášíte si povědomí o růstu. Když ale nastoupíte do práce v pozdějším věku, už se to těžko dohání," dodal.
Nelze se tudíž divit, když 57 % Američanů říká, že vysoké školství neplní svou funkci. Školy prý zdaleka nemají takovou hodnotu, kolik stojí.
Bez vysoké školy to nejde
Od konce druhé světové války se stal v Americe vysokoškolský diplom nutností. Počet studentů se od 70. let minulého století zvýšil dvojnásobně. V roce 2009 nastoupilo ke studiu 20,4 milionu lidí.
Cena za vzdělání od té doby nesmírně vzrostla. Výuka a poplatky se od roku 1980 více než ztrojnásobily. V průměru zaplatí americký student soukromé univerzity ročně 30 tisíc dolarů. Rostoucí vládní škrty také snížily šance na finanční pomoc při studiu na státních univerzitách, kam se hlásí dvě třetiny postgraduálních studentů.
Průměrný Američan, který odchází ze školy s bakalářským titulem, musí žít s dluhem dvacet tisíc dolarů. Školná přitom čeká další nárůst.
Vyšší ceny jsou hlavním důvodem, proč zhruba 40 % studentů odchází ze škol ještě před dokončením. Týká se to hlavně studentů z rodin s nízkým či průměrným výdělkem.
Profesor angličtiny na Harvardu James Engell, který studoval problémy vyššího vzdělání, říká, že studovat se dlouhodobě vyplatí. Podle amerického statistického úřadu si absolventi ročně vydělají až o 30 tisíc dolarů více než středoškoláci.
Během čtyřicetiletého pracovního života to celkem dělá 550 tisíc dolarů. Ovšem po splacení půjčky na vzdělání.
"Nebezpečné je, že kvůli vysokým školám se zvětšují rozdíly v příjmech," varoval Engell.
"V důsledku to může způsobit nerovnost a nakonec i poničit demokracii. Vytváří se tak společnost, která není otevřená tvrdé práci a nenabízí dostatek příležitostí," uzavírá.
