Praha - Bez kávy je život už skoro nepředstavitelný. Například v České republice ji podle statistik pije osmdesát procent dospělé populace.
Vědecký tým z univerzity v Severní Karolíně v USA zkoumal, proč jsou mezi lidmi v míře pití kávy takové rozdíly.
Dospěli k závěru, že to je dáno především geneticky. Jde o rozdíly enzymu, označovaného jako CYP1A2.
Kofein se rozkládá především v játrech enzymem CYP1A2. Mutace v genu souvisejícím s tímto enzymem mění kofeinový metabolismus.
Vědci měli k dispozici bohatý a dlouhou dobu shromažďovaný materiál. Zkoumali pití kávy u celkem 47 tisíc Američanů, záznamy pocházejí z let 1984 až 2001.
"Lidé si to ani moc neuvědomují, ale u řady věcí je rozhodujícím faktorem genetika. Včetně kouření nebo pití alkoholu," říká jeden z autorů studie, Neil Corporaso z amerického národního institutu pro výzkum rakoviny.
Způsob, jakým kdo pije kávu a jaké konzumuje množství, má své důvody, které nejsou nahodilé. "Jsou dané," dodává.
Káva se začala pít v polovině 15. století na Arabském poloostrově a odtud se rozšířila do celého světa. V Evropě je spojována především s Itálii.
Nizozemští experti loni přišli s nečekaným zjištěním, že konzumace několika šálků kávy denně zřejmě chrání před onemocněním srdce. Po dobu 13 let zkoumali účinky kávy na 40 tisíc lidí.
Došli k závěru, že riziko onemocnění se snížilo o pětinu u těch osob, které denně vypily dva až čtyři šálky kávy. Pravděpodobnost srdečního onemocnění u konzumentů více než šesti šálků čaje denně sníží až o třetinu.
Tradičně ale lékaři varují, že káva škodí lidem se srdečním onemocněním a zvyšuje riziko infarktu.
