Washington - Státníci ze 47 zemí se sjeli do americké metropole. Pozval je Barack Obama, aby se poradili o tom, jak bránit teroristům v přístupu k jaderným bombám a radioaktivnímu materiálu.
Z pozvaných politiků nedorazil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. S odůvodněním, že Turecko a Egypt chtěly na konferenci nastolit téma izraelského atomového arzenálu.
Naopak mezi účastníky je český premiér Jan Fischer.
Obama před summitem prohlásil, že snaha Al-Káidy získat jadernou zbraň je jedním z největších nebezpečí současného světa.
"Je to největší ohrožení Ameriky, v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Víme o tom, že Al-Káida usiluje o jaderné zbraně a je připravena je použít," řekl americký prezident před začátkem dvoudenní konference.
Experti se přitom domnívají, že do rukou teroristů se může dostat hlavně tzv. špinavá bomba. Provizorně sestrojená nálož s radioaktivním materiálem, která sice nemá ničivou sílu nukleární hlavice nebo pumy, ale může zabít mnoho lidí a kontaminovat rozsáhlé území.
Podle agentury Reuters momentálně existuje na světě 1600 tun vysoce obohaceného uranu a 500 tun plutonia, což by stačilo na sestavení přibližně 120 tisíc atomových bomb.
V devadesátých letech panovaly obavy z toho, aby se na černý trh nedostaly atomové zbraně nebo plutonium z ruských skladů.
Nyní je pozornost soustředěna na Pákistán, který uskutečnil první úspěšnou jadernou zkoušku v roce 1998 v reakci na dřívější test nukleární pumy v sousední Indii.
V zemi působí ozbrojenci Talibanu i Al-Káidy a představa, že se nějakým způsobem k pákistánským bombám dostanou, je noční můrou zpravodajských služeb řady zemí světa.
(Podívejte se na fotoreportáž z místa, odkud mířily sovětské jaderné hlavice na Evropu.)
Černým scénářem je i převrat v Pákistánu, kterým by se k moci dostali - prostřednictvím armády - radikální islamisté. Znalci Pákistánu to ale nepovažují za pravděpodobné.
Pákistánský premiér Júsuf Réza Gilání v předvečer konference Obamu ujistil, že atomové zbraně jeho země jsou v bezpečí a nikdo nepovolaný se k nim nemá šanci dostat.
"Bereme hrozby vážně a děláme vše pro zabezpečení zbraní," řekl Gilání.
Do Washingtonu nepřijeli zástupci Íránu ani Severní Koreje. Dvou států obviňovaných ze snahy sestrojit a vlastnit atomovou bombu.
Ačkoliv USA nyní shánějí podporu, aby prosadily tvrdší sankce vůči Teheránu v Radě bezpečnosti OSN, na summitu se prý o Íránu ani Severní Koreji nemá speciálně jednat.
Severní Korea uskutečnila podzemní jaderný výbuch v říjnu 2006. Írán se zatím tak daleko nedostal a tvrdí, že uran neobohacuje pro vojenské účely.
(Podívejte se na fotoreportáž z protijaderného krytu v Praze).