Mít Bush lepší data, neútočil by na Irák, tvrdí paměti

Martin Novák Martin Novák
11. 3. 2010 9:50
Bushův blízký poradce a volební stratég Karl Rove vydává knihu o osmi letech v Bílém domě
Američtí vojáci v Iráku.
Američtí vojáci v Iráku. | Foto: Reuters

New York - V amerických knihkupectvích se začaly prodávat dlouho očekávané paměti bývalého poradce prezidenta George Bushe a jeho volebního stratéga Karla Rovea.

Kniha, nazvaná "Courage and Consequence" se zabývá nejdramatičtějšími a nejzajímavějšími událostmi Bushova osmiletého funkčního období tak, jak je viděl člověk "zevnitř," velmi blízký prezidentovi.

Rove je považován za hlavního architekta Bushových volebních kampaní v letech 2000 a 2004, kdy republikánský kandidát porazil své soupeře z Demokratické strany Ala Gorea (2000) a Johna Kerryho (2004).

Stratég v pamětech přiznává, že neexistence iráckých zbraní hromadného ničení, kterými Bushova administrativa zdůvodňovala v roce 2003 invazi do Iráku, byla pro Bílý dům těžkou ranou a znamenala ztrátu důvěry a podpory americké veřejnosti.

Karl Rove.
Karl Rove. | Foto: Reuters

Mylné informace dodaly tajné služby

Rove brání prezidenta tím, že vědomě nelhal a skutečně byl na základě informací zpravodajských služeb přesvědčen, že Saddám Husajn má rozsáhlý arzenál chemických a biologických zbraní.

Kdyby Bush věděl, že Saddám zbraně nemá, na Irák by prý nezaútočil. "Došlo by k válce v Iráku, kdyby nebyly ve hře zbraně hromadného ničení? O tom pochybuji," píše autor.

Informace o iráckých zbraních - hlavně nervových plynech - měly před válkou nejen americké, ale i některé evropské zpravodajské služby. Jednoznačně opačný názor zastávala pouze Francie.

Správná reakce

Po svržení Saddáma mezinárodní ani američtí inspektoři žádné zbraně hromadného ničení nenašli a zjistilo se, že irácký prezident veškeré zásoby chemických a biologických látek nařídil zničit po válce o Kuvajt v letech 1991 a 1992.

George Bush na své poslední tiskové konferenci
George Bush na své poslední tiskové konferenci | Foto: Reuters

Rove přesto v knize invazi hájí a podle něj historie dá Bushovi za pravdu. Tvrdí, že americká vláda jednala pod dojmem zničujících útoků z 11.září a válka v Iráku patřila ke "správným reakcím" USA. A to i přesto, že atentáty v New Yorku a Washingtonu měl na svědomí Usáma bin Ládin a nikoliv Saddám Husajn.

"Možnost přinést na Blízký východ demokracii jako protiváhu islámskému extremismu tuto válku ospravedlňuje," napsal Rove.

Shodou okolností vychází jeho kniha krátce po iráckých parlamentních volbách, které jsou zřejmě posledními konanými ještě za přítomnosti amerických vojáků. Američané by se měli stáhnout na základě dohody do konce roku 2011.

 

Právě se děje

Další zprávy