Washington - Pokud Rusko znovu utáhne kohoutky s plynem do Evropy, mělo by se za postižené země pevně postavit NATO. To je názor Richarda Lugara, jednoho z vysoce postavených amerických senátorů, jenž má velké slovo v zahraniční politice.
Podle Lugara, který je zklamán rozhodnutím Obamovy administrativy zastavit výstavbu protiraketového štítu v Česku a Polsku, "zastavení přívodu zásob plynu národu uprostřed zimy může způsobit smrt a ekonomickou kalamitu stejného řádu jako vojenský útok."
Nejvýše postavený republikán v senátním zahraničním výboru se obává toho, že NATO ztrácí svou odstrašující schopnost, a mělo by zesílit svůj vliv v energetické oblasti.
Konec plynu, začátek války?
"Přestože NATO pracuje na tom, aby čelilo energetickým hrozbám, nezodpověděli jsme otázku, jak bude NATO reagovat, pokud bude energie využíváno jako zbraně," prohlásil Lugar ve svém projevu před nadstranickým washingtonským think tankem Atlantic Council.
"Gazprom zavřel kohoutky šesti členům NATO nebo jejich sousedům v souvislosti s vývojem politické situace, proti níž měl Kreml námitky. Atlantické společenství musí společně sestavit hodnověrnou energetickou strategii, která vezme energetickou politiku z rukou států a vyhne se politice "jdi do toho sám", která ostatní ponechává napospas zneužívání."
Podle Lugara by tak bylo dobré zahrnout podobné energetické konflikty, k jakému došlo mezi Ukrajinou, Ruskem a Evropou, pod článek 5 Charty NATO. Ten říká, že v případě ozbrojeného napadení jednoho člena organizace mu ostatní přispěchají na pomoc.
Výstřel naslepo
Indianský senátor se domnívá, že hodnověrnost článku pět se v posledních letech snížila a že Česko a Polsko ztrácejí důvěru, že je Severoatlantická aliance ochrání.
Právě proto podle něj tolik usilovaly o protiraketový deštník na svém území.
"Íránské rakety nikdy nepředstavovaly primární důvod pro polská a česká rozhodnutí zúčastnit se plánu Bushovy administrativy," prokazuje Lugar dobré znalosti o polské a české politice.
Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka z Institutu mezinárodních studií UK je ale středoevropský region v očích Obamovy administrativy relativně stabilizovaný a Lugarův návrh nemá velkou naději na podporu Bílého domu.
"Že by se dovolávali článku 5 v případě, když by někdo utáhl nějaké kohouty s plynem, nepovažuji za pravděpodobné. V současné debatě o tom, jak chránit Evropu po radaru, jde spíše o extrémní názor. Možná, že tím Lugar sleduje i nějaké vlastní energetické zájmy," řekl Aktuálně.cz. "Obama se snaží zaujmout vůči Rusku neagresivní postoj. Jeho priority jsou jinde než ve střední Evropě."
Holubice Lugar
Lugar je přitom s prezidentem USA poměrně zadobře.
Mezi republikány je považován spíše za holubici než za jestřába a během loňské prezidentské kampaně podpořil Obamovu zahraniční politiku a varoval proti izolacionismu republikánského kandidáta Johna McCaina. Společně s Obamou také připravil zákon snažící se zamezit šíření zbraní hromadného ničení.
Podle Bílého domu jsou Lugarovy obavy z opuštění spojenců liché.
"Poláci, Češi a evropští spojenci by se měli cítit pod novým programem více zabezpečeni, protože je zaměřen na rozvíjející se hrozbu - íránské rakety středního doletu - kterou předchozí systém jednoduše nepokrýval," řekl deníku The Washington Times činitel z Bílého domu, který si nepřál být jmenován, protože není oprávněn mluvit o evropských záležitostech.
Během celé existence NATO - které vzniklo roku 1949 kvůli obraně západní Evropy před Sovětským svazem - se organizace dovolávala článku 5 své charty pouze jednou. Stalo se tak až po skončení studené války, po útocích z 11. září v New Yorku a Washingtonu.
