Washington - Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy čelí kritice, kterou vyvolalo její rozhodnutí zastavit dosavadní plány na výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě, protiofenzivou.
Znovu ji vede ministr obrany Robert Gates, který sloužil již v kabinetu předchozího republikánského prezidenta a osobně Georgi Bushovi vybudování radaru v Česku a raketové základny v Polsku doporučil. Zapojil se do ní však osobně i sám prezident Obama.
V sérii televizních rozhovorů, kterých při neděli poskytl hned pět, zdůraznil, že změnu v budování protiraketové obrany v Evropě nenařídil kvůli odporu Ruska. "Rusové nerozhodují o naší politice a můj předchůdce George Bush měl pravdu, když tvrdil, že je systém nijak neohrožuje," prohlásil Obama.
Vyjádřil ale zároveň naději, že Rusové budou v důsledku jeho rozhodnutí méně paranoidní a budou více spolupracovat ve vytváření tlaku na Írán.
Ministr obrany Gates v neděli publikoval na stránkách prestižního deníku New York Times komentář, v němž se zaštiťuje svou dlouholetou podporou protiraketové obrany.
„Byl jsem silným zastáncem tohoto projektu už od doby, kdy s ním v roce 1983 Ronald Reagan poprvé přišel. Jediné, co chci, je, aby byl systém funkční co nejdříve a maximálně využíval nejnovější technologie," napsal šéf Pentagonu.
Touto argumentací se snaží čelit především domácí kritice z řad republikánů, kteří Obamu obvinili, že podceňuje íránskou hrozbu a chce jí nechat napospas jak část amerického území, tak evropské spojence.
Obranu Evropy neopouštíme, ale posilujeme
„Co je klíčové: americká protiraketová obrana v Evropě bude a ochrání jak naše jednotky tam, tak naše spojence z NATO. Nový návrh prezidenta Obamy ji zajistí o několik let dříve než plán původní a poskytne ještě dokonce lepší ochranu i proti střelám dlouhého doletu, a to zhruba ve stejném čase jako plány dosavadní. Protiraketovou obranu Evropy neopouštíme, ale naopak posilujeme," ujišťuje Gates v New York Times.
Ministr obrany v článku podrobně vysvětluje rozdíly mezi oběma projekty. Zatímco ten prosazovaný Bushem, jehož součástí měl být radar v Brdech, byl schopen zneškodnit zhruba pět raket dlouhého doletu vybavených potenciálně jadernými hlavicemi, nový systém bude schopen zastavit daleko více raket vypálených současně.
Gates také upozorňuje na časové výhody. Jestliže by radar v Brdech a rakety v Polsku byly funkční nejdříve v roce 2015, nový systém začne ve své první fázi s raketami umístěnými na lodích pracovat už v roce 2011, o čtyři roky později by měly být funkční i rakety rozmístěné na zemi, a to také ve střední Evropě.
Ratifikace v Česku a Polsku plán zdržela
Americký ministr obrany v článku poprvé připouští, že protahování ratifikace podepsaných smluv v Česku i Polsku odsouvalo původní Bushův plán minimálně o dva roky, tedy na rok 2017. Do té doby by byla Evropa bez ochrany před případným útokem z Íránu.
Gates zároveň ostře odmítá, že by v jeho rozhodnutí změnit názor a doporučit Obamovi stažení původního plánu hrály jakoukoli roli protesty Ruska. „Samozřejmě, s přihlédnutím k nevraživosti Rusů, pokud tamní politici přijmou náš nový plán příznivě, půjde o sice nečekanou, nicméně vítanou změnu," píše Gates.
Ministr obrany, který za vlády prezidenta Bushe staršího řídil zpravodajskou službu CIA, se v článku označuje za pragmatika a nový návrh je podle něj pragmatický. „Fakta jsou jasná: budování americké protiraketové obrany v Evropě bude pokračovat, a to nejen v Evropě střední, ale jak doufáme, i v dalších členských zemích NATO."
Americká administrativa se pokouší utišit nejen kritiku doma, ale také obavy ve střední Evropě. Zřejmě kvůli tomu se už v pondělí uskuteční v New Yorku jednání mezi americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou a jejím českým protějškem Janem Kohoutem.
