New York - Co nejvíc ohrožuje obyvatele planety? Odpověď hledá už třináct let mezinárodní tým vědců z nevládní skupiny Millennium Project.
Asi nejčastěji se mluví o změnách klimatu a o všem, co s nimi souvisí. Seznam hrozeb, s nimiž se lidé budou muset v příštích desetiletích vypořádat, je ale podstatně obsáhlejší.
Podle nové - 6700 stran dlouhé - studie State of the Future 2009 čítá minimálně patnáct položek. Patří sem třeba populační exploze v chudých zemích, potíže se zásobováním čistou vodou, hladomor nebo šíření nebezpečných nemocí.
Na soupisce největších rizik ale figurují i položky související s politikou. Ať už jde o chování autoritativních vládců, potlačování práv žen nebo - a to se týká i Západu - příliš krátkozrakého politického rozhodování, které se odvíjí jen od termínů voleb.
Rozsahem ojedinělá studie, která bere v potaz aktuální data zveřejněná organizacemi, jako jsou Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) nebo Světová zdravotnická organizace (WHO), oficiálně vyjde v příštích dnech. Už teď je ale na internetu k mání její shrnutí.
Ničivé teplo
"Přestože se vlády i lídři světového byznysu začínají ke globálnímu životnímu prostředí chovat odpovědněji, neustále se zhoršuje," upozorňují autoři zprávy.
Alarmující je podle nich například množství takzvaných mrtvých zón, tedy mořských oblastí s žádným nebo jen malým množstvím kyslíku. Od roku 1960 se jejich počet každé desetiletí zdvojnásobil.
Oceány se oteplují o 50 procent rychleji, než klimatologové ještě před dvěma lety předpokládali. Množství ledu, které odtálo v Grónsku během letních měsíců 2008, bylo skoro třikrát větší než úbytek grónského ledu za celý rok 2007.
"Arktický letní led může zmizet už do roku 2030, stejně jako řada z hlavních ledovců v Himálajích, Andách i pohořích Evropy," stojí ve studii State of the Future 2009.
Vyprahlá Afrika, odlesněná Amerika
Změna klimatu nejhůře dopadne na Afriku. Třeba na jihu kontinentu klesnou výnosy životně důležité kukuřice o 30 procent. A to přesto, že samotní Afričané ke globálnímu oteplování téměř vůbec nepřispívají.
Jižní Amerika se zase bude potýkat s ubýváním Amazonského pralesa. Za dvacet let nebude 60 procent jihoamerické džungle buď vůbec existovat, nebo bude nenávratně poškozeno.
Celkem zmizí z povrchu zemského každý rok přes 36 miliónů hektarů lesa.
Ale nejde jen o lesy a ledovce, připomíná Millennium Project. Lidstvo spotřebuje každoročně o 30 procent více surovin, než kolik je planeta Země schopna snést.
Daň za přelidnění
Surovinami plýtvají hlavně vyspělé průmyslové státy. Chudé země zase planetu zatěžují příliš velkým počtem obyvatel. Zejména kvůli nim bude do roku 2050 na Zemi žít 9,2 miliardy lidí.
Přelidnění s sebou ponese další problémy, třeba ten se zásobováním pitnou vodou.
"Kvůli klimatickým změnám, populační explozi a rostoucí spotřebě na hlavu by se v roce 2025 mohly bez přístupu k nezávadné vodě ocitnout tři miliardy lidí," varují vědci ve studii State of the Future 2009.
Následky budou fatální - o vodu se bude bojovat ve válkách, na útěku se ocitnou miliony lidí.
Zvýší se množství nakažených infekčními nemocemi. Mimochodem - už dnes jsou infekce druhou nejčastější příčinou smrti na světě. Přes 42 miliónů lidí žije s HIV/AIDS, z toho tři čtvrtiny v chudé subsaharské Africe.
Spása? Druhé Apollo
Dá se ale vůbec takovým hrozbám čelit? Podle vědců z Millennium Project ano.
"Potřebujeme druhý Projekt Apollo," tvrdí v rozhovoru pro zpravodajský server Spiegel Online Cornelia Daheimová z německé firmy Z_punkt, která se na studii podílela.
Stejně jako se v šedesátých letech rozpoutaly závody o dobytí Měsíce, měly by se teď světové firmy i výzkumné instituce začít předhánět v tom, kdo přijde s lepším, inovativním plánem, jak čelit například globálnímu oteplování. Proto "druhé Apollo".
Úkol dostaly od vědců i vlády. Podle nich je bezpodmínečně nutné, aby se dohodly na závazném desetiletém plánu, jak blížící se katastrofě zamezit. Důležité je zapojit do něj hlavně USA a Čínu, připomínají. Jen tak může být snaha zbytku světa úspěšná.
