Washington/Praha - „Pokud zde byla jediná fixní pozice v politické agendě Johna McCaina, bylo to, že nesmíme nikdy, za žádnou cenu, stanovit časový rozvrh pro opuštění Iráku," napsal o republikánském kandidátovi editor listu Chicago Tribune Steve Chapman.
Kandidát dával Bagdádu často za příklad šedesátiletou americkou přítomnost v Jižní Korei a zavtipkoval si, že Američané mohou klidně v Iráku zůstat „i 100 let".
Po neumně zamaskované víkendové podpoře iráckého premiéra Núrího Málíkího jeho demokratickému protikandidátovi Baracku Obamovi, však McCain musel obrátit.
„Ano, myslím si, že (američtí vojáci) mohou být převážně staženi, jak jsem řekl," prohlásil v překvapivém názorovém veletoči.
Čtěte také: Irák chce Američany pryč v roce 2010, souhlasí i McCain
Málikího slova chvály
Úder na solar plexus však v posledních dnech nedostala pouze irácká, ale také širší blízkovýchodní politika arizonského senátora. A potažmo i jeho celková strategie v kampani.
Irácká prohra byla jen tou nejpotupnější. Utrpěl porážku také v Íránu, Izraeli a na palestinských územích.
Vše začalo rozhovorem s iráckým premiérem, který v předvečer Obamovy irácké návštěvy publikoval německý Der Spiegel.
V něm Núrí Málikí označil Obamu za toho „realističtějšího" politika a také podpořil jeho úmysl stáhnout vojáky během 16 měsíců po případném Obamově nástupu do Bílého domu.
Body pro "zelenáče"
McCainova kampaň se sice zprvu - stejně jako Washington - pokoušela celou záležitost zahrát do autu poukazem na to, že premiérovy výroky byly údajně „nepochopeny a špatně přeloženy".
| Čtěte blog a volbách v USA: Obama v záři kamer, McCain blíž triumfu |
Když byl ale republikánský kandidát přitlačen ke zdi, potvrdil, že stažení do konce roku 2010 je možné.
"Když vyhráváte války, jednotky jedou domů. A my vyhráváme," připustil někdejší vietnamský veterán nejen možnost odchodu, ale také svou politickou porážku.
Editor konzervativního měsíčníku Commentary John Podhoretz to vystihl zcela přesně:
„Těžko bychom v historii obou kandidátů našli nečekanější dárek než ten, který Baracku Obamovi věnoval Málíkí svým rozhovorem," napsal ve svém blogu.
„Obama může klidně prohlásit, že vytyčil pozici akceptovatelnou pro legitimní vládu Iráku. A s tím bude McCainova snaha přesvědčit americké občany, že Obama je nováček, kterému nemůže být u moci důvěřováno, mnohem obtížnější."
Čtěte také: Obama přijel do Iráku říci, jak a kdy ukončí válku
I ty, Georgi?
McCainovi přitom nepomohl ani současný republikánský prezident George Bush.
Poté, co při vyjednáváních o budoucím působení Američanů v Iráku Bílý dům týdny naslouchal iráckým lamentacím o tom, že nějaké datum odchodu potřebují, ustoupil i on.
Američané nyní slíbili do smlouvy o dalším pobytu vojsk v Iráku zapracovat pro stažení své armády „časový horizont".
Podobně McCainovu pozici Bushova administrativa podkopala ohledně Íránu. Obama s Teheránem slibuje jednat, republikánský kandidát to vždy odmítal.
Čtěte také: USA a Írán: K diplomacii čelem, k válce zády
Porážka v Íránu
Washington však plánuje poprvé od roku 1979 umístit na íránskou půdu americké diplomaty a minulou sobotu v průlomovém gestu poslal třetího nejvýše postaveného zaměstnance ministerstva zahraničí Williama Burnse, aby se posadil k jednomu stolu s íránským jaderným vyjednavačem.
O víkendu navíc Burnsovo setkání s Íránci podpořili dva bývalí američtí poradci pro národní bezpečnost: republikán Brent Scowcroft a demokrat Zbigniew Brzezinski.
McCain se také vůbec nemůže radovat z toho, jak obratně se dařilo Baracku Obamovi proplouvat na jeho zahraniční cestě po Evropě, Afghánistánu a Blízkém východě.
Úskalí orientálního bazaru
Především handrkování na „izraelsko-palestinském bazaru" zvládl demokrat na diplomatickou výbornou. Řídil se totiž přesně pořekadlem o sytém vlkovi a netečné koze.
Odsoudil středeční teroristický útok palestinského bagristy a přímo v postiženém izraelském městě Sderot i rakety Kassám, které až do nedávného příměří odpalovaly ozbrojené skupiny z Gazy na Izrael.
Bránil také svůj plán na vyjednávání s Íránem a zároveň hrozil, že udělá vše pro to, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.
Jako rocková hvězda
„Izraelské politické kádry nebyly ještě nikdy tak vzrušené při vítání amerického senátora," napsal Itamar Eichman, komentátor nejčtenějšího izraelského listu Yediot Achronot, podle něhož se Obamovi dostalo uvítání „jako rockové hvězdě".
Přestože strávil téměř celý den v Izraeli a s palestinskými činiteli mluvil jen hodinu, spokojenost panovala i na Západním břehu Jordánu. McCain se zde při své březnové návštěvě nezastavil vůbec.
Obama navíc směrem k Palestincům vyslal i jistá vstřícná prohlášení.
Jednak znovu mírnil svůj dřívější proslov o nedělitelnosti Jeruzaléma, jednak prozradil, že přístup USA a amerického prezidenta k palestinskému lidu se musí změnit. Na blízkovýchodním míru také hodlá pracovat „od první minuty" v Bílém domě.
Čtěte také: Přístup USA k Palestincům se musí změnit, říká Obama
